Příspěvky

Prázdné místo

Je zajímavý, jak se moje hlava snaží zaplnit to prázdný místo, a stůj co stůj se chce zamilovat. Mohla bych toho nějak využít, vybrat si, do koho bych se zamilovat chtěla, a pak to hlavě dovolit. Když už do toho znova spadnu, mělo by z toho něco být. Alespoň povídka. Takže bych toho kluka měla alespoň občas potkávat, aby byla inspirace, a ideálně by měl mít povahu na provokování, aby se dalo trošku flirtovat, ať už by to dopadlo jakkoliv.
Takže... koho si vybrat? :)

Je vtipné, jak v obchodě prodávají žvýkačky se jmény a já si nemůžu žádný koupit. Nechci v kapse nosit žádný z těch jmen, co tam jsou. Přitom si je vždy prohlížím, a hledám to "svoje". Tedy ne svoje jméno, ale jméno kluka, do kterýho (ne)jsem zakoukaná. A to tam logicky není.

V pátek jsem šla na poštu, a ve dveřích jsem se minula s mladým chlapem, co vedle sebe měl malé dítě. První jsem se podívala jemu do očí, když jsem mu uvolňovala prostor ve dveřích, pak jsem se automaticky dýl dívala na to dítě a usmívala se…

Ty jezdíš rychle?

Obrázek
Přestala jsem jezdit rychle a začala dodržovat předpisy. Konečně jsem dostala pádný argument, proč bych měla jezdit pomaleji. Že je to nebezpečný - není argument. Že porušuju předpisy - není argument. Že mi můžou sebrat řidičák - není argument. Ale... bývalej mi řekl:

"Není špatný jezdit rychle, špatný je, mít to jako normu."

Zamyslela jsem se nad tím, a uznala, že je to hluboká pravda. Když jsem se učila jezidt autem, byla jsem opatrná, neustále ve střehu a jezdila pomalu. Na 80 mi přišlo, že jedu rychle. Pak jsem si zvykla, začala jezdit po známých cestách 100, pak 110, někdy i 130. Neviděla bych to jako problém, znám to tam, vím co mě kde může čekat, kde je zatáčka... ale zvyknu si na tu rychlost, a pak už mi nepřijde nijak vysoká. Když jedu teď 80, zdá se mi to hrozně pomalu. Posunula se mi hranice vnímání. A to dobře není. Ne, v tomto případě. V BDSM je to třeba naopak fajn :D

A proč o tom píšu? Jela jsem pomalu z tréninku, a přemýšlela nad tou rychou jízdou. Jednou to …

Z měsíce na měsíc

Obrázek
Potvrzeno. Po pěti dnech napětí. Další pokus o otěhotnění nevyšel. Nevadí mi to. Piju červený víno, za 14 dní půjdu na trénink Juda mezi ty ze soustředění, a začnu se připravovat na MČR ve vzpírání. Kdybych byla těhotná, plány by byly jiný. Je to zvláštní, vpodstatě žiju plánováním z měsíce na měsíc, když nevím, kdy TO vyjde. Netuším, jestli za měsíc budu ještě moct dělat tohle či tamto.

Předevčírem se mi zdál sen. Byla jsem tam intimně s nějakým klukem. Velkým, hezkým, ale nebyly v tom city. Něco jsem s ním dělala, když najednou se tam objevil Býk, a díval se na nás. Myslím, že v tom snu byla jeho přítomnost spíš symbolická, než že bych na něj nějak myslela, protože v té chvíli kdy se objevil mě napadlo - "co když si tím zavírám dveře?" Jako v té povídce, co jsem o něm psala. Když jsem se probudila, vyložila jsem si to jako varování, abych zvážila, jestli si chci ještě s někým jen tak užít, nebo jestli chcí aby mě ostatní měli za slušnou, a tím k sobě přilákat i chlapa na v…

Klid

Uběhl měsíc od polibku. Ani jsem si neuvědomila, že je to tak dlouho, než jsem se podívala, kdy jsem měla poslední zápisek do blogu. Přesto, že jsem od té doby s ním, ani nikým jiným novým nic neměla, přišel jakýsi klid. Necítím už potřebu vyhledávat neustále příležitosti, jak potkat novýho chlapa, kde se seznámit, kde by mohl být "ten pravý". Nepřišlo to hned, ale teď, v této chvíli cítím, že už to pro mě není tak důležitý.
Dítě zatím taky nepřišlo,  a taky to nehrotím.
Možná konečně přišla ta doba, kdy můžu vše "pustit z hlavy", nechat to osudu, a snad se tím začnou přání plnit.

Na Bdsmlife mi někdo psal, takovým tim stylem jedna věta na zprávu, nic zajímavýho. Když jsem poněkolikáté odmítla pozvání na kafe od anonyma, zmínil, že už jsme si psali na mailu a facebooku. Později jsem dokonce podle něčeho ty zprávy v mailu dohledala, ale bylo to skoro totéž. Nicneříkající krátký věty. Nic, podle čeho bych si ho zapamatovala. Přitom to zkoušel už rok. Takových jako on…

Prokletých šestnáct

Obrázek
Už jsem se začínala radovat. Asi brzo. Dnes jsem byla zatrénovat na mega soustředění, kde měla být spousta dobrých Judistů, včetně těch ze soustředění z minulýho týdne. No, byli od tama jen dva, Sice tam trénovalo dost jiných zajímavých tváří, takže bylo koho sledovat, ale vrátilo mě to v čase do doby, kdy jsem se na Judo vykašlala. Když byly dvojice, zbyl na mě někdo menší a lehčí než já. Když bylo randori (zápas) rozdělili nás na dvě skupiny - muže, a ženy s lehčíma klukama. To neni žádná motivace, prát se s holkou o 15 kg lehčí než jsem já. Co z toho mam mít? Nezlepším se, když ji hodím, nevím jestli to bylo mojí váhou nebo technikou. Když ona hodí mě, akorát to demotivuje. A hlavně mě to s holkama nebaví. Ani závodit se mi kvůli tomu moc nechtělo. Ještě že jsem vzpěračka. Na činku si vždy dám tolik, co chci.

Zas aby to nebylo jen negativní... dívala jsem se samozřejmě po chlapech. Po trenérech a těch očividně větších, mužnějších, silnějších. Poznala jsem tam i jednoho, na jehož pr…

Pokračování s vysvoboditelem

Obrázek

Kletba prolomena

Obrázek
Tak už piju alkohol. Jsem teď týden mezi judistama. Dva dny jsem vpodstatě "vybírala", kdo by mě mohl vysvobodit ze zakletí, s kým bych se chtěla líbat. Je tu hodně sympatických kluků, nikdo mě neokouzlil na první pohled jako kdysi ten ženatej, ale být s nima dýl, určitě by hrozilo, že se do některýho zamiluju. Jenže nemam "dýl". Mam na to poznávání týden. Tak jsem zaměřila pozornost na toho, co se mi líbil nejvíc. Věděla jsem, že asi bude dost mladej, ale že je mu jen 16 jsem se dozvěděla až po svým rozhodnutí. 
Včera večer bylo grilování a pilo se. Seděla jsem opodál půlkruhu kluků a on uvolnil mezi židlema místo tak, abych vešla mezi ně. Potěšilo mě to. Seděla jsem pak vlastně celou dobu vedle něj, trochu se ho občas dotkla kolenem, jak bylo málo místa. Bylo poznat, jak na něj alkohol funguje. První po doteku ucukával, pak už ne. A pil teda jedno pivo za druhým. Já ještě uplně střízlivá. Asi po desátým pivu říkal že půjde nahoru pro flašku s něčím silnějším. Ja…