Deníček jedné slušné úchylačky

 Posledích pár dní, možná týdnů, mam fantazie a vlastně spíš touhu, o které přemýšlím, jestli se s ní nesvěřit a nešla by realizovat. Sice jsem submisivní v tom smyslu, že potřebuju aby iniciativa přišla z druhé strany a já se trochu mohla bránit, ale když už po tom toužim tolik, že se ani bránit moc nechci, tak by to šlo taky. Chtěla bych aby si mě kluk přehnul přes kolena nebo přes stůl, a dal mi hezkých pětadvacet. (Přes kalhotky, i kdyby tanga třeba.) Buď rukou, nebo koženým páskem, nebo tak nějak na střídačku. Samozřejmě by nesměl dovolit, pokud bych začala vážně protestovat, že to nevydržím, aby to skončilo. Po poslední ráně bych se svezla na kolena, a udělala ho pusou a rukama až do konce. Ideálně ještě kdyby si mě občas přidržel za vlasy,   a hrál si u toho s mýma bradavkama. Motorkář mě taky docela navnadil tím plácáním páskem přes bradavky a břicho. Vzpomněla jsem si navíc, jak mi kdysi v autě dal ránu přes vnitřní stranu stehna takovou, že jsem čekala červenej otisk i da

 Ve čtvrtek přišlo překvápko. Motorkář mi napsal. "Tak jak bylo, celou dobu beze mě?" Sice mu furt nerozumim, ale už to alespoň vím, a zvažuju rúzný alternativy jak to či ono asi mohl myslet. Takže když mi po chvíli psaní s vysmátýma smajlíkama napsal že ho "se*u", první jsem se tomu usmála. Pak zaváhala, ale pak jsem se vrátila zpět k původní představě, jak to asi myslel. A byla správná. Chvíli na to už psal, že se chce tulit. Dnes jsem vyhrála MČR žen v Judu. Byl to zajímavej den. Ráno jsem měla závody se svěřencema, a hned po nich jsem se přesouvala na to MČR a doufala, že stihnu první zápas. Bylo to těsný. Když jsem Motorkářovi psala o přihlášení do vyšší váhové kategorie, smál se že dostanu. Tak jsem si dělala srandu, že jedině od něho pak, protože na závodech všechny vyházim. Tak říkal, že od něj rozhodně dostanu. Nečekala jsem, že to vážně tak skoro dopadne, obojí. Ale když už, tak alespoň byl důvod... Psala jsem mu po závodech, jestli se tam nechce sta