Deníček jedné slušné úchylačky

Vánoce jsem neměla ideální, ale náhodou jsem se rozhodla uklidit poličku, kde jsem našla svůj starý "dopis vesmíru", ve kterém jsem měla 4 věci, co chci. Když jsem si to přečetla, musela jsem se smát. Nevím, kdy jsem to psala, bude to určitě více než rok, ale všechno se mi letos splnilo. Jen jsem si něco přála špatně :) Takže, než si napíši další dopis vesmíru, na který pak budu muset zapomenout, že jsem ho vůbec napsala, aby se ta přání vyplnila, udělám malou rekapitulaci. Moje přání: 1. Mít velkou, silnou, živou inspiraci k napsání erotických povídek. - napsala jsem už 4 povídky letos a byly z hodně intenzivních pocitů. Bohužel povídku píšu jen tehdy, když už vím, že se v realitě nic nestane. Když jsem nešťastně zamilovaná. Takže jsem si vlastně přála být nešťastně zamilovaná. Achjo :) 2. Pořádně se s někým porvat, aby to bylo dlouho nerozhodně, a pak prohrát. - myslela jsem tím samozřejmě s klukem, cítit jeho sílu, podlehnout mu. Jenže, takhle nějak probíhaly moje zá

Dýl jsem nic nepsala. Nebylo co. Nic v realitě se neděje. Dnes jsem byla na závodech, kde byl i K1, Býk a můj bývalý. Býk se choval jako obvykle, jako by se nic nestalo. Před závodem si řekl o masáž, tak jsem byla ráda. Když měl jít K1 závodit, masírovala jsem bývalýho. Tak nevím, jestli by si také řekl, nebo ne. Ale i kdyby jo, stejně by to nic neměnilo. Prostě mě nechce. S bývalým jsem o tom mluvila. Mam pocit, že je to jedinej člověk, kterej mi je blízkej. Přes vše, i přes rozchod, se kterým nesouhlasil. Je to úžasnej chlap. Na závodech byl neusátle v obležení 4 mladých holek, které by pro něj udělaly první poslední. Byla jsem za to ráda, že není sám. Já se rozešla s ním, tak si to musím odnýst, i tou samotou. Nežárlila jsem, spíš mi přišlo, že ony žárlí na mě. Asi právem. Upřednostňuje mě, i když si to nezasloužím. Už jsem nebyla tak odtažitá, jako na jiných závodech, kde byli ti, co se mi líbí. Stejně mě nechcou, tak je to jedno. Ale když byl K1 kousek odemě, cítila jsem každej

Utekl skoro týden, a reakce žádná. Dozvěděla jsem se od někoho, že bych ho v sobotu zase mohla vidět. Prvotní nadšení ale přebily obavy. Jela bych tam jen proto, abych viděla K1 a K3. A asi by to bylo hodně zřejmý. Po tom, co jsem řekla K3, a co jsem K1 napsala v dopise, by to už mohlo vypadat jako pronásledování. Měla bych přijmout fakt, že prostě nic nebude, a nevyhledávat je za každou cenu. Pokud chci, aby byli dál mými kamarády, a to já chci, tak je prostě občas potkám tam, kde zrovna budu z jinýho důvodu. A hranice ať si určej sami. Ale... moje hlava mi stejně bude nabízet milion důvodu, proč tam jet. Jak to udělat. Musím to překonat. Posledně to nedopadlo zrovna dobře Před chvílí jsem se vrátila ze zábavy. Šla jsem, abych zapomněla. Teda jela jsem autem, stejně nepiju. Bylo to docela zajímavý. První mě tam oslovil největší průšvihář dne, (opilej, hulil trávu a motal se všem pod nohy) a ptal mě na sestru :), znal mě. Já jeho ne. Pak mě oslovil někdo další, byl mi povědomej, ale