Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2019

Jsem už blázen?

Mohla jsem mít další tričko K1. Když jsem ho viděla (po závodech) zmuchlané v rohu na lavičce, zapomenuté, v už téměř opuštěné místnosti, trošku jsem nutkání měla. Ale to spíš bylo ze "zvyku" nebo ze zvědavosti. Stejně tyto trička (nebavlněný) nemam ráda.  Tak jsem jen řekla K3, že ho tam jeho brácha zapomněl, a on mu ho vzal. Než se rozcvičoval, měl na sobě K1 bílý balvněný, ve kterým hezky vynikly jeho obří záda. U toho bych možná neodolala a minimálně bych mu ho vzala sama. Asi bude zas potřeba něco, jako v létě. (úlet, líbání) Ne, že bych byla zamilovaná a potřebovala se odmilovat, ale přece neni normální si představovat líbání, sex a intimnosti skoro s každým, koho potkám? Teda ne že by to s každým šlo, to spíš zableskne myšlenka, hned ji zaženu jako hnusnou třeba, a vím, že dotyčný mě už v tom směru nezajímá. Nebo tu myšlenku nezaženu, ale zastydím se za ni. Jen v pár případech bych ty myšlenky i chtěla proměnit v činy. A tam jsou moje preference bohužel hodně stálý.

Žabí princezna a Odvážnej

Tuto i minulou sobotu jsem byla na zábavě. První zábava byla větší, s hromadou lidí, kde jsem jich pár znala. Šla jsem tam s jednou ze svých svěřenkyň - vzpěračkou. Tu tam skoro od začátku začal obletova jeden známý, co dřiv taky vzpíral. Ona ho nechtěla, tak jsem si ji nenechala vzít. Utíkala jsem k nim, když se o mě začal snažit někdo, koho jsem nechtěla já. Poslední dobou žiju hodně jako "pozorovatel". I na těch zábavách jsem hlavně pozorovala. Svoji vzpěračku jak se baví, dělá si selfíčka, namotává si kluky kolem prstu, i když s nima nic nechce mít... je zábava, sledovat to jen jako divák. Pozorovala jsem i ostatní lidi, a nakonec jsem zjistila, že sleduji i sama sebe. Jako bych tam byla dvakrát. To jedno já, co se snaží dát najevo chlapům, že s nima nic (možná než přátelský pokec) nebude, a druhý, který se hrozně baví tím, jak to první je nuceno schovávat se v davu a unikat za kamarádku, která to nakonec nevydrží, a dotýčného někam pošle :D (netuším co mu řekla, ale na

Hrdost

Na třetím rande jsme se sešli v Olomouci. Po setkání mi dal pusu a chytil mě za ruku. Hledali jsme místo, kde by měli palačinky s malinama. Celou tu dobu jsme se drželi. Bylo mi to příjemný. Vnímala jsem jeho dlaň, a možná to i dokázalo nahradit rozhodující polibek. Když si to tak zpětně vybavím, sice ten dotek byl přijemný, líbilo se mi, že našel tu dovahu a chytl mě, měl dobrej stisk, ale byla tam jakási nekompatibilita. Necítila jsem ho u sebe blíž, než kdyby šel metr ode mě. Kdysi dávno, když jsme se dávali dohromady s bývalým, začalo to rukama. Seděli jsme vedle sebe, naše ruce se dotkly a rozehrály takovou hru, jako by se vášnivě milovaly. My jen seděli vedle sebe, koukali před sebe, na sebe nebo na ty dlaně, co to vůbec dělají. Nemuseli jsme mluvit, ale srdce bušila, zorničky se rozšiřovaly, bylo to hodně intimní. No, po této schůzce jsme si s Dohazovaným napsali, jak to cítíme. Ráda bych ho občas potkávala a poznávala, ale obávám se, že už se nezamiluju. Třeba jsem ho měla po