Žabí princezna a Odvážnej

Tuto i minulou sobotu jsem byla na zábavě. První zábava byla větší, s hromadou lidí, kde jsem jich pár znala. Šla jsem tam s jednou ze svých svěřenkyň - vzpěračkou. Tu tam skoro od začátku začal obletova jeden známý, co dřiv taky vzpíral. Ona ho nechtěla, tak jsem si ji nenechala vzít. Utíkala jsem k nim, když se o mě začal snažit někdo, koho jsem nechtěla já.
Poslední dobou žiju hodně jako "pozorovatel". I na těch zábavách jsem hlavně pozorovala. Svoji vzpěračku jak se baví, dělá si selfíčka, namotává si kluky kolem prstu, i když s nima nic nechce mít... je zábava, sledovat to jen jako divák. Pozorovala jsem i ostatní lidi, a nakonec jsem zjistila, že sleduji i sama sebe. Jako bych tam byla dvakrát.
To jedno já, co se snaží dát najevo chlapům, že s nima nic (možná než přátelský pokec) nebude, a druhý, který se hrozně baví tím, jak to první je nuceno schovávat se v davu a unikat za kamarádku, která to nakonec nevydrží, a dotýčného někam pošle :D (netuším co mu řekla, ale na můj dotaz opáčila, že ho prostě slušně poslala do pr..)
Na první zábavě jsem se bavila tak dobře, že jsem ani nepostřehla, kdy začaly ploužáky. Uvědomila jsem si to až v momentě, kdy mě tatínek jednoho svěřence vyzval k tanci. Pak jsem tančila s dalším chlapem, ale vlastně poprvé jsem si na zábavě nevyhlídla nikoho, s kým bych chtěla strávit ploužákovou chvilku. Díky tomu jsem ani nebyla zklamaná.
Přesto jsem v sobě furt měla ty svoje touhy - chtěla jsem se líbat. No a většinou se chci líbat s tím, kdo má nejvíc mé pozornosti, což byli ti dva. Jsem na chlapy, ale když se chci líbat s klukem, nevadilo by mi líbat se i s holkou. Mohlo by to být zajímavý, i když nevím, jestli by to němělo nějaký dopad později. Přecijen je to svěřenkyně, a možná budoucí svěřenec. Neudělala jsem nic. Byl to jen chtíč, kterej by mohl přinýst víc problémů, než uspokojení. No a pak ona spala u mě.
Měla spát na matraci, ve vedlejší místnosti. Jenže je taková/ý "žabí princ(ezna)", napila se z mojeho hrnku, vlezla mi do postele pod moji peřinu, takže spala se mnou na dvojlůžku, ráno si vyčistila zuby mojim kartáčkem...  a o týden později jsem zjistila, že spala v mojem tričku.
No, je to zřejmě její úchylka. Půjčuje si věci snad ode všech. Bere to tak samozřejmě, že jí to člověk ani nemá za zlý. Je to taková roztomilá panenka, které to (zejména u kluků) nejen projde, ale budou se tím cítit poctěni. Napadlo mě, že je to druhá věc, co dá někomu pocit blízkosti. Tou první je časté oslovování jménem.

Na druhé zábavě jsem byla autem, takže jsem nepila. Žabí princezu opět obletoval kluk z první zábavy, a i když se nechala všude zvát, nechala ho aby ji lehce osahával, dělala si s ním fotky, stále ho nechtěla. Tancovala jsem opodál, občas s ní, občas jen tak sama, a pozorovala. Bylo tam snad víc známých (vzpěračů, rodičů vzpěračů..), než na té první zábavě. Ostatních lidí ale tak třetina.
Sledovala jsem tedy i ostatní, a taky vyhlížela kluka na ploužáky. Než jsem někoho stihla najít, trošku jsem se upnula na jednoho, kterýho jsem poznala už na začátku.  Nakonec to s ním ale nevyšlo.
Když začaly ploužáky, odněkud se vynořil kluk, kterýho jsem si předtím nikde nevšimla. Podal mi ruku a vtáhl mě na parket. Zeptal se mě na jméno, tak hned zjistil, že špatně slyším. Mluvil dobře, rozuměla jsem mu. Zůstali jsme spolu už na všechny ploužáky.
Chvíli jsem váhala, dívala jsem se na toho svýho vybranýho, a přemýšlela, jestli tomu odvážnýmu říct ahoj, a jít požádat o tanec jeho. Zkoušela jsem se na něj jen dívat, lovit jeho oči, a naznačit mu, ať přijde on pro mě. Jen tam seděl na lavičce a "dělal zeď". Mezitím ten odvážný mi objímal dlaněma celý záda. Měla jsem jen tílko a kraťasy, bylo horko. Jednu dlaň tedy měl na holé části mezi lopatkama, kde občas pokrčil prsty a těmi mě hladil. Přestala jsem pozorovat vybranýho, a začala sledovat sama sebe. Jak reaguju na ty doteky, kterýma mě jasně sváděl. Byl slušný, přesto se to nedalo vykládat jinak. Při tanci se mnou dělal otočky, které mě rozesmívaly, a zároveň umožnily pohledo z očí do očí. Další věc, co jsem se naučila. Otočky nejsou jen tak, sbližují, upoutávají pozornost tanečního partnera, uvolňují. Po ploužácích mě pozval na vodu - nechtěla jsem nic jinýho. Sám si koupil kofolu (omylem, myslel, že ji chci já) a šli jsme si sednout mezi jeho známé. Povídali jsme si trošku o tom, co dělá, co dělám já, proč tam furt mávám nějakým známým (vzpěračům). Mezitím na nás narazil ten, co se o něco se mnou snažil na první zábavě. (Znám ho už dýl z posilovny, ale nečekala jsem, když mě zval na panáka, že si od toho bude slibovat víc, než kamarádskej přípitek.) Ten mu začal vyprávět jak jsem silná, kolik zvedám a tak. Možná se začal trošku bát,  to ještě nevěděl ten zbytek. Když jsme seděli na lavičce u těch jeho známých, šel kolem kluk, co tam obletoval tu moji Žabí princeznu. Prý se znají ze školy. Lekla jsem se, že bude taky tak strašně mladý, ale je ve vyšším ročníku. I tak je dost mladý :)
Na rychlý písničky jsme pak tancovali taky spolu, až do konce zábavy. Užívala jsem si to. Kdybych tomu nebránila, líbali bysme se. Chtěl to, směřoval to k tomu, docela šikovně. Přemýšlela jsem o tom. Na jednu stranu to nebyl úplně můj typ, na druhou stranu ta touha po líbání je fakt nesnesitelná. Mohla jsem se s ním líbat, a pak ho už nikdy nevidět.
Nepodlehla jsem ze dvou důvodů:
1. všude kolem byli lidi který znám, ten z první zábavy mě vyloženě sledoval, a vedle něj stál ještě jeden kluk, kterej pro mě má určitý kouzlo (protože vypadá, jako by byl zlej).
2. koupil si pivo a pil ho mezi tancem. Pivo mi smrdí, nemam ho ráda. Kdyby to bylo víno, nebo nějakej tvrdej, nevadilo by mi to. Pivo jo. To nevěděl no. Hádám, že pil proto, aby měl odvahu pokračovat, přes to moje odolávání.
Na konci zábavy jsem mu poděkovala, že to s ním bylo moc fajn, a řekla mu, že je jeden z mála, kdo se neptal na věk. A zeptala se, kolik si myslí, že mi je. Hádal mi o rok víc, než má on (letošní maturant). Když jsem naznačila že víc, přidal jeden rok :) skutečnost ho hodně překvapila, ale až tak ho to nevzalo. Postavil kelímek a rozevřel ruce, jeslti mě může obejmout. To bylo taky hodně příjemny. Objal mě a tiskl k sobě, jak nejvíc to šlo. Když jsme si řekli ahoj, musel mě obejmout ještě jednou. 
Řekla jsem mu, že když mi bude chtít napsat (kontakt už měl), budu ráda a odpovím. Tak uvidíme, jak to vezme s odstupem, až bude doma, úplně střízlivý, a projde si moje videa kde zvedam činky.

Zaujalo mě ještě to, že je ze stejného města, a ve stejném znamení, jako Dohazovanej. Jen přesně o polovinu mladší.