Deníček jedné slušné úchylačky

 Myslela jsem, že se v neděli vše vyjasní. Ale houby. V realitě fakt všechno trvá dýl, a je to hrozně zeslušněný. Asi si to jednou necham vytesat na náhrobek :D už tuto větu opakuju několik let, a nic se na tom nemění.  Přišel do vzpírárny, na fyzio vyšetření a trénink. Domluvili jsme si toho tolik, až jsem myslela, že to vše stejně nemůžem stihnout. Byli jsme tam spolu sami dva skoro 6 hodin. Ke konci už mi byla i trochu zima a měla jsem hlad. Což asi už samo o sobě vypovídá, že to nebyl "průběh snů". Fyzio vyšetření bylo ještě fajn, i když se furt musím přepínat, tudíž jsem si jen chvílema užívala to, že před sebou mam hezkýho kluka jen ve spodním prádle, a chvílema fakt sledovala jen okem fyzioterapeutky a hledala nerovnosti. Občas jsem měla takový ty záblesky, co ale mam i s jinýma "pacientama" co ke mě kdy přišli, i když mě třeba vubec nepřitahovali. To je prostě ta moje úchylnost asi a smysl pro detaily aniž by byl důležitej celek. Chuť otřít se mu rtama o kůž

Čtvrtek:  Nepije pivo. Křivej je jehla v  kupce sena. Píše se mi s nim až moc dobře. Dnes jsem zjistila, že znám jeho první holku. A on ví, kdo byl muj Bývalej. Váhala jsem, jestli mu to psat, když jsme se o tom bavili a nabízelo se to. Nejdřív jsem si říkala že ne, ale stejně by se to jednou dozvěděl.  Jeden večer jsme si psali trošku o sexu. Přiznala jsem mu, co se mi zdálo za představu o něm. Sama jsem tehdy z toho snu byla tak zaražená, že jsem si ho ani nenapsala, ale z hlavy vymazat nešel. Asi to ani nebudu psát sem, je to trochu zvrhlejší. Jenže ten den, co jsme si psali o sexu mi vpodstatě napsal, že to, co se mi zdálo miluje. Aniž by věděl, že se mi to zdálo. A mě se to zdálo předtím, než to řekl.  Asi se v sobotu i v neděli uvidíme. Nevím, jeslti se těším, bojím, nebo prostě jsem jen zvědavá, jaký to bude. Budu se na něj dívat furt stejně? A on na mě?  Sobota: Výlet na zříceninu byl super. Šli jsme jen ve dvou. Byl tam už i sníh a dost namrzlá cesta. Klouzalo to, hlavně mě v

 Vlivem okolností jsem si připomněla dva kluky z dřívějška. Mluvila jsem s Ibrisem o své oblíbené uličce. Je to ulička, ve které se odehrával muj uplně první erotický sen v životě. Ten sen byl o konkrétním klukovi, a já si ho pak napsala jako erotickou povídku. Napadlo mě, že si možná vzpomenu i na příjmení. Zkusila jsem ho zadat na FB a našla ho. Nikdo jiný toho jména neexistuje. Téměř jsem ho na fotce poznala. Nebyla jsem si uplně jistá. Ostatně, to zamilování do něj bylo v době, kdy jsem chodila na základní školu. Jemu mohlo být tak 13-14 let.  Dohledala jsem si o něm pár informací. Je z něj umělec. Na instagramu měl svoje starý fotky, kde jsem ho poznala už s jistotou. Je to on. Napsala jsem mu, ale i když odpověděl, nikam to nesměřovalo. Škoda. Ráda bych poznala jakej je. Dětský pobláznění bývá silný a je to nezapomenutelnej zážitek. A navíc i teď vypadá dost dobře i správně ujetě. Ve stejné chvíli, v průběhu těch pár dnů, co jsem o něm četla a hledala, mi na FB vyskočil profil kl