Nepije pivo

Čtvrtek:  Nepije pivo. Křivej je jehla v  kupce sena. Píše se mi s nim až moc dobře. Dnes jsem zjistila, že znám jeho první holku. A on ví, kdo byl muj Bývalej. Váhala jsem, jestli mu to psat, když jsme se o tom bavili a nabízelo se to. Nejdřív jsem si říkala že ne, ale stejně by se to jednou dozvěděl. 

Jeden večer jsme si psali trošku o sexu. Přiznala jsem mu, co se mi zdálo za představu o něm. Sama jsem tehdy z toho snu byla tak zaražená, že jsem si ho ani nenapsala, ale z hlavy vymazat nešel. Asi to ani nebudu psát sem, je to trochu zvrhlejší. Jenže ten den, co jsme si psali o sexu mi vpodstatě napsal, že to, co se mi zdálo miluje. Aniž by věděl, že se mi to zdálo. A mě se to zdálo předtím, než to řekl. 

Asi se v sobotu i v neděli uvidíme. Nevím, jeslti se těším, bojím, nebo prostě jsem jen zvědavá, jaký to bude. Budu se na něj dívat furt stejně? A on na mě? 

Sobota: Výlet na zříceninu byl super. Šli jsme jen ve dvou. Byl tam už i sníh a dost namrzlá cesta. Klouzalo to, hlavně mě v teniskách, tak mi občas pomáhal. Nevim jeslti mělo vliv, když jsem mu řekla že nechci rukavice, protože bych necítila čeho se dotýkám, ale chvíli na to už taky neměl rukavice, tak to bylo hezčí, když mi pomáhal, abych nesklouzla :) Potom v autě mi moje zmrzlý ruce zkoušel zahřát svojí dlaní (a řídil i řadil jednou rukou). Chvíli to šlo, pak mu vystydla taky. Nabídl mi předloktí, a nakonec jsem mu tu bližší studenou ruku dala i za krk. Měla jsem chuť ho pohladit i přes vlasy, má to zespod vyholený na krátko a nahoře delší. Prostě ten ideální střih, co se mi na chlapech líbí, a co je tak příjemnej na hlazení. Zatim to ale nebylo vhodný. 

Fakt je hrozně ukecanej a rozkecávací. Mluvili jsme celou cestu, a večer si zas hodiny psali. Ještě že chodí spat dřív, i když dnes to trochu protáhl :D asi toho už moc neudělam. Mam občas pocit, jako bych ho znala už celej život. Jako by to byl brácha nebo hodně blízkej kamarád. Dnes jsem spíš měla pocit, jako by nam oběma bylo kolem 18 let :D asi i tím, že jsme vlastně vzpomínali (paradoxně, jako důchodci). Ale je to hezký, vědět, jakej byl dřív.

Furt jsem ale trochu zmatená. Snad se to vyjasní zítra. Chybí mi tam takový to pobláznění, touha po něčem víc sexuálním. Zatim to tam nemam, i když jsme se i o tom bavili. Možná je to i proto, že mě valstně okouzlil už před třemi lety a nic nebylo. Třeba jsem to v sobě tehdy nějak uhasila a teď to půjde hůř obnovit. 

Dala jsem si dnes po hodně dlouhé době víno, abych zesíllila ty pocity trochu. Cítím jak mi pulsuje v rozkroku, ale neni to vyloženě touha po něm. Usmívam se teď, po tom psaní s ním, cítím jako bych našla někoho hodně blízkýho... ale kde je ta touha? Přijde? Bude mi vonět? Udělá něco, co ve mě probudí tu malou holčičku, kterou musí teprve "zkazit"? Budu k němu moct vzhlížet, klečet před ním s pocitem oddanosti a touhy udělat vše, co bude chtít, nejlíp jak to dokážu? Budu někdy toužit po jeho polibku tak, abych v jeho blízkosti, z jeho doteků, vlhla?

Asi to vše bude na dýl tentokrát. I když po těch rozhovorech toho o něm snad vím víc, než o bývalým (Mojem) za celých 7měsíců chození.

Jsem jen zvědavá, otevřená, a je to jen na něm. 

edit: tak to jsou 4 roky co jsem ho viděla poprvé. Bylo to 12.11.2016