Deníček jedné slušné úchylačky

Nedávno jsem tu psala o masáži, kterou jsem vnímala tak, že se to mohlo posunout někam dál. Stačilo k tomu málo. A teď vím, že jsem to tak nevnímala jen já. Kdyby tehdy k něčemu došlo, bylo by to asi mnohem jednodušší. Teď do toho už leze rozum, city, zábrany, strach... Špinavej se mě ptal, jestli bych s nima šla do trojky. I když už předtím měl zvědavější otázky, než je běžný, a to i před svojí přítelkyní, stejně mě překvapilo, že se takhle přímo zeptal. Z očí do očí. Tušit se to dalo, právě podle těch dotazů. Takže otázka samotná mě nepřekvapila tolik, jako její vyslovení. Má odvahu :) Odpovědět se nedalo přímo. Nešla bych do trojky po nějaké domluvě, kde bysme se sešli v ložnici, a "na povel" by se mělo začít. Muselo by to přijít spontánně, jako třeba při té masáži. Když na to všichni jsou naladění, připravení a chcou to. Takže jsem řekla, že by záleželo na situaci. Večer mi pak psal další otázky, jestli se mi líbí, jestli mi voní... šokoval mě otevřeností i upř

Heslo, který je na mojem oblíbeným trčiku (náhodou) a taky bylo na jednom z mojich oblíbených plakátů s vlkama (náhodou): "Born to be wild".  Cítím to tak. Chci a potřebuju být divoká. Zároveň  ale cítím, jako by mě život držel na vodítku, a neuvědomoval si, že nejsem pes, ale vlk. Že mě nemůže zkrotit, a pokud se ta divokost ve mě neprojeví, nebudu  uplně spokojená. Něco mi bude chybět. Na fesťáku Obscene Extreme jsem přišla o dvě nejzajímavější představení. Byl to zajímavej festival, hlavně co se týče účastníků. Nikde jinde už asi nepotkám pankáče vedle růžových jednorožců, nudistů, monster a ženochlapů. Asi to mohlo být tak divný i proto, že tam byli většinou cizinci. Já tam byla "v civilu", kraťásky s laclem a tílko. Nenormálně normální :) Když mě někdo oslovil, většinou se ptal jestli sportuju - zřejmě kvůli nohám. Zakecal se se mnou i jeden z aktérů těch krvavých představení. Dva dny ze tří  jsem ale byla ve společnosti jednoho Itala. Když mě oslovil, tak ne

Začal k nám na tréninky chodit novej kluk. Když jsem ho viděla poprvé, přišel po práci, špinavej od hlavy k patě, otrhanej, s kolenama odřenýma do krve, když udělal dřep nebo se ohnul, lezl mu zadek z gatí :) poslouchal spíš kluky než mě, a moc mu to ze začátku nešlo. Přesto jsem si neudělala špatnej „první dojem“. Nevím, čím to bylo, ale dívala jsem se na tu situaci nějak zvenčí a bavila se tím.  Pak jsem ho viděla na zábavě, s jeho přítelkyní, kterou mi představil (krásná, křehká mladá dívka, taková víla). Ona se bavila s jinýma lidma, tak jsem ji ani nepoznala, ale on seděl s nama a povídali jsme si trochu. Začal mi být hrozně sympatickej. Měla jsem pocit, jako bych ho znala několik let, a ne, že ho vidím podruhé v životě. Na dalším tréninku jsme se vsadili, protože přišel v ustřižeých děravých (a samozřejmě špinavých) riflích, který prostě musely prasknout. Nevšimla jsem si ale, že už mají mezi nohama slušně velkou záplatu, tak proto jsem asi prohrála. Kraťasy trénink př