Špinavej
Myslela jsem, že půjdu dnes spát dřív. Nakonec jsem začala balit dárky na Vánoce, nalila si k tomu červený víno, a koukám, že už je čtvrt na dvě, a mě už se tolik (jako v 8 večer) spát nechce. Poslední dobou jsem si přála to, co se možná začíná i plnit. Návrat starých členů do vzpírárny, a další členy navíc, abych měla zase koho učit. Přesto se mi život nějak snaží naznačit, že bych neměla přestávat s fyzioterapií. Tam se vůbec nesnažím, a přitom se mi "případy" ozývají sami. Zkouším se teď trošku pracovně postavit na vlastní nohy. Začít konečně vydělávat, a zjistit, co bych opravdu chtěla dělat celý život, aby byla šance, že mě to uživí. Zatím skoro vše dělám zadarmo, protože to prostě dotyční potřebujou. Mam dilema. Nechci vydělávat na kamarádech, ale pokud někoho učim vzpírat, nebo se o něj starám jako fyzioterapeutka, vidím snahu a pokroky, tak si k dotyčnýmu stejně udělám brzo přátelský vztah, a co pak? Na kom tedy mám vydělávat, pokud se chci živit tím, co mě baví?