Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červenec, 2018

K2

V noci jsem si psala na bdsm chatu s nějakým ajťákem z Ostravy, co bydlí na kolejích. Připomělo mi to starý časy, ty nejvíc plodný, co se týče psaní erotických povídek mimochodem. Když jsem šla spát, myslela jsem si, že se mi o tom bude zdát. O matfyzácích, kolejích, nebo tak něčem. Zdálo se mi o K2. Proč? Nechápu to. Už nějakou dobu ho mám "mimo". Stačilo poznat jeho přítelkyni. Nějaký bližší interakce mezi nama teď taky nebyly, takže neměla kde vzniknout inspirace k fantaziím. Vlastně, možná trochu se tam ta realita promítla. V sobotu jsme se dívali na závodech na televizi, jak jeho brácha závodí v zahraničí. I když mezi nama byl prostor asi metr a půl, a kus nějakýho přístroje na cvičení, seděl vlastně "vedle mě". Já tehdy spíš vnímala přítomnost K1, kterej byl až za ním. Nicméně v tom snu: Seděla jsem někde u stolu, blízko vedle něj, a dotýkala jsem se svým kolenem jeho. Zaujatě jsme sledovala něco před nama, už nevím co. Mohla to být ta televize. Kolenem jse

Co se stát hentai příšerkou?

Obrázek
Jsem naštvaná. Pokaždé, když mi další holka řekne, jak je K1 krásnej nebo zajímavej. Nechci ho. Z trucu - když ho chce každá, nemůžu ho chtít já. Nikdy jsem nebyla na hezouny. Sakra ale dyť on ani neni hezoun, když jsem ho viděla poprvé, strašně se mi nelíbil. Je jen něčím zajímavej. Tak jaktože se každé líbí? Furt si to opakuju. NECHCI HO!  Dnes jsem se s ním ale viděla, a celou dobu jsem se nemohla ubránit tomu, abych ho nesledovala. Když ke mě stál zády, když seděl opodál, spíš když on neviděl mě. Nechtěla jsem aby to věděl. Přemýšlela jsem, co by se stalo, kdybych ho prostě chytla zezadu kolem pasu, přilepila se na něj celým tělem a zakousla se mu do krku. Musel by cítit tu načasovanou bombu ve mě, syčení proudu energie, kterou bych tím ze sebe dostávala. A pak bych možná jen v tranzu bořila zuby hlouběji a hlouběji, tiskla ho rukama k sobě, zabořila mu prsty do těla, víc a víc... až bych ho celýho pohltila a zůstala by jen syčící pára. Uplně jsem se teď vžila do té hentai příšerk

Lepší být zamilovaná blbě, než vůbec

Obrázek
Jedno soustředění za mnou, jedno předemnou. Na chvíli jsem viděla Býka a K3. Těšila jsem se moc na oba. Býk měl jiný oči než dřív. Možná je to jen tím, že jsem ho dýl neviděla. Možná je to jen mým pohledem na něj, nebo se mu opravdu změnily. Tu radost ze setkání s ním to nepokazilo. Možná spíš naopak. Užívala jsem si jeho přítomnost, chtěla jsem aby tam byl co nejdýl, ale zároveň jsem věděla, že "to" už ve mě není. Už ho nechci. Zůstala jen vzpomínka na ty silný pocity. S K3 to bohužel říct nemůžu. Naopak, čím je starší, tím víc mu v očích vidím toho "hodného" dominanta. Prostě chlapa. Je větší, těžší, silnější, přitažlivější, a to to ještě nekončí. Možná až ho uvidím s nějakou ženskou, která se k němu bude hodit, tak mě to taky pustí. Nebo až já potkám někoho, kdo si mě přivlastní. S Vlasatým z fesťáku si píšu dál normálně, i když vztahy jsme zatím nezmiňovali. Asi se ho zeptám na konci léta, až bude po všech těch festivalech, jestli se do nějaké zamiloval jak

Známý neznámý na Masters of rock

Obrázek
Ve středu jsem si zajela na trénink Juda k tomu, co mě jako poslední pobláznil. Od toho osudného dne jsem ho viděla poprvé. Mezitím jsem si ujasnila, že je ženatý šťastně, a hned na začátku tréninku poznala, že i to dítě je opravdu určitě jeho (podoba tam je). I když jsem při pohledu do těch jeho modrých očí furt něco cítila, a užívala si jeho blízkost, dokázala jsem se u něj vzdát naděje. Využila jsem na něj svoje znalosti fyzioterapie, což byl fajn :) je to takový "dotekový" povolání. Neumí se pořádně uvolnit, tak jsem ho furt napomínala. Zajímavý, že tychle dominantní chvilky mi dělají dobře - když léčím, potřebuju k tomu poslušnýho pacienta. A užívám si tu moc, kdy vím, že on poslouchat musí a poslouchá dobrovolně. Je to tak i v trenérství, ale tam není tolik toho tělesného kontaktu. Asi před soustředěním zajedu ještě na jeden trénink, a snad dáme i boj na zemi. Přestože vím, že s ním nic nebude, čím víc tělesnýho kontaktu, tím líp. V pátek třináctého jsem byla na Mas

Naděje umírá poslední

Víc než měsíc pryč, stalo se toho hodně, ale vlastně se nic nezměnilo. Většina těch událostí se týkala sportu. U chlapů vždy byly jen naděje, a realita pak nudným zklamáním. Jednu noc jsem dokonce spala ve stejné místnosti, jen asi dva metry od jednoho K. Spali tam ještě další tři lidi, ale i přesto to pro mě byl pocitově silnej zážitek. I když ta realita zůstala nudná :) Všechny fantazie co jsem o něm kdy měla se mi v té chvíli vracely, přeskakovaly jedna přes druhou, a v hlavě se mi utvářely možnosti, co by šlo reálně udělat, co by se mohlo stát, jak by k něčemu mohlo dojít. Na co asi myslel on? Vnímal vůbec nějak, že kousek od něj spím já, nebo mě bral jako "jedno z těch dětí" a nic to pro něj vlastně neměnilo? Proč když se rozhodnu, že už něco konečně udělám, tak jsou okolnosti tak pitomý, že k ničemu ani dojít nemůže? Chtěla jsem něco udělat s K1, ale ten den jsem ho viděla takovou chvilku, že mi bylo úplně na nic, znát okolní prostředí. Když už jsem musela odcházet,