Známý neznámý na Masters of rock

Ve středu jsem si zajela na trénink Juda k tomu, co mě jako poslední pobláznil. Od toho osudného dne jsem ho viděla poprvé. Mezitím jsem si ujasnila, že je ženatý šťastně, a hned na začátku tréninku poznala, že i to dítě je opravdu určitě jeho (podoba tam je). I když jsem při pohledu do těch jeho modrých očí furt něco cítila, a užívala si jeho blízkost, dokázala jsem se u něj vzdát naděje.
Využila jsem na něj svoje znalosti fyzioterapie, což byl fajn :) je to takový "dotekový" povolání. Neumí se pořádně uvolnit, tak jsem ho furt napomínala. Zajímavý, že tychle dominantní chvilky mi dělají dobře - když léčím, potřebuju k tomu poslušnýho pacienta. A užívám si tu moc, kdy vím, že on poslouchat musí a poslouchá dobrovolně. Je to tak i v trenérství, ale tam není tolik toho tělesného kontaktu.
Asi před soustředěním zajedu ještě na jeden trénink, a snad dáme i boj na zemi. Přestože vím, že s ním nic nebude, čím víc tělesnýho kontaktu, tím líp.

V pátek třináctého jsem byla na Masters of Rock Sice mě fesťáky vždy lákaly, ale kvůli ceně jsem se bála riskovat to, že tam přijdu a budu se sama někde nudit. Na vesnické zábavě to až tak nevadí, za 50 kč vstupu se můžu kdykoliv sebrat a odejít. No a v poslední době nebylo s kým na festivaly chodit. Až teď... když jsem si začala psát s tím jedním na BDSMlife. Chtěla jsem ho poznat, a věděla jsem, že tam bude. Tak jsem si alespoň ten jeden den vyhradila a jela ho tam najít. (nakonec jsem tam prolezla načerno) Věděl o tom, a já měla dost informací na to, abych ho s jistotou našla. Dřív jsem tu o něm psala, že nevím, jak vypadá. Mezitím jsem pár jeho fotek viděla, takže to nebylo uplně naslepo. Nevypadá špatně, ale na první pohled neni muj typ - moc vousů a strááášně moc vlasů. Jinak těžko říct. Jak je chlap zarostlej, nedokážu jeho vzhled pořádně vnímat. Tak jsem počítala s tím, že ho sice chci poznat, ale spíš tak nějak kamarádsky.

No a když jsem ho pak viděla (to výše napsaný furt platilo), probudila se ve mě provokatérka :) Nechtěla jsem mu jen tak zaklepat na rameno a představit se. Co pak? Chtěla jsem rovnou boj, tak jsem se vrhla do rozdivočelého davu v kolečku a sebrala mu kšiltovku. Poprvé mi to nevyšlo, začal se o ni prát někdo jiný. Vyšlo to až napodruhé. Nevím, v které chvíli poznal, že jde o mě :) Když už se zdálo, že jsem si kšiltovku vyhrála, zvedl mě a hodil nad hlavy ostatních - za chvíli už jsem přistála pod pódiem, bodygaurdům v náručí. Byl to pro mě docela šok, ještě jsem to nezažila, a navíc v sukni, s plnýma kapsama peněz, s mobilem, nevěděla jsem co držet dřív, jak se mi různě vyhrnovala. Tak jsem se pak rychle procpala zpět doprostřed, a protože o kšiltovku jsem cestou nad davem přišla, sebrala jsem mu šátek a uvázala si ho přes stehno.
Nepral se o něj, ale od té chvíle jsem měla pocit, jako by si mě "přivlastnil". V kolečku jsem měla pocit jako by mě občas štítil vlastním tělem, někdy úmyslně, někdy jakoby nevědomky. Vtahoval mě do kolečka a vytahoval z něj.. párkrát to udělali ještě dva nebo tři jiní kluci, jeden tam byl docela hezkej dokonce, ale ten pocit, že patřím k němu, jsem asi neměla jen já. A mě se to líbilo. Nechápu to. Na celým fesťáku byly asi tři kluci, kteří se mi líbili, a jednoho dokonce znám. Přitom jsem nechala toho vlasatýho, aby si mě "přivlastnil", a ještě jsem si to užívala. Vydržel tam se mnou až do konce. Koupil mi čaj, protože jsem nepila alkohol, ale když jsem chtěla já pozvat jeho na oplátku (abych se necítila zavázaná) nestihla jsem to zaplatit včas. Pak už jsem to neřešila. Často si mě dal před sebe a stál těsně za mnou. Později k tomu přidal obejmutí. Líbilo se mi cítit vlastně celý jeho tělo, vědět jak rychle dýchá, vnímat kdy mluví, a přebírat jeho teplo a pohyby. Když ruce na chvíli sundal, cítila jsem to místo kde předtím byly a těšila se, až je tam zase vrátí. I když mě zrovna nedržel, z toho jak stál za mnou jsem měla pocit, jako bych k němu byla přivázaná.
Když jsme někam šli, buď jsem vedla a prostě šla, nebo častěji on vedl, a furt se ohlížel abych se neztratila :)
Po poslení písničce jsme šli hledat jeho kšiltovku, a našli ji. Pak se ptal co teď. Měla jsem v plánu jet domů. Sice jsem tam jela s tím, že to nechám otevřené, že buď přespím u někoho pokud se to zvrhne, nebo v autě pokud bych se s někým líbala a pak pila a nechtěla u nikoho spát, no a nebo, že pojedu dom.  Nabídl mi, že můžu spát u něj ve stanu, že by mě tam propašoval. První jsem to chtěla odmítnout. Přecijen není můj typ. Pak jsem si ale představila obě varianty - smutná jet domů, že se vlastně nic nestalo, nebo to ještě nechat otevřený - užít si dobrodružství z tajnýho propašování do kempu, a noc v přitulení s chlapem se kterým mi je dobře a věřím mu. Tak jsem si jen ujasnila, že si nedělá nějaký naděje na něco, a bylo rozhodnuto. Připomělo mi to starý časy, když jsem jezdívala na vandry, a mohla se takhle přitulit ke klukovi, do kterýho jsem byla zamilovaná, ale nemohla jsem s ním být. Asi každej potřebuje ten tělesnej kontakt nějak.
No, moc jsem toho nenaspala. Myslím že vůbec, furt mi mrtvěla ruka, tak jsem se kvůli ní otáčela. On taky nespal a otáčel se se mnou :) "Spala" jsem bez sukně, to by nebylo moc pohodlný, a měla jsem plný kapsy věcí. Byl opatrnej, tak akorát. Objímal mě slušně, a trošku zkoušel co může. Nevěděla jsem kam až dojde, a co vše dovolím. Každopádně nejvíc "na hranici" bylo, když jsem měla nohu hozenou přes jeho tělo, hlavu na rameni, a pod stehnem jsem cítila, jak "jím" pohybuje. Takový to stahování a povolování. Usmívala jsem se tomu.
Ráno mě "probudil" když zvonil budík. Cítila jsem se zvláštně, když jsem vlastně místo spaní jen odpočívala se zavřenýma očima a usmívala se tomu co se dělo. Tak nějak rozdováděně. Kdybych neměla tak vysušený oči z čoček, který jsem si ani nesundavala radši, bylo by to lepší. Protáhla jsem se, rozvalila na břicho na chvíli - spacák utekl do strany a měla jsem tak vystrčenej holej zadek. Lehce mě přes něho pleskl a dal mi pusu. Pak už jsem se oblíkla a běžela přes umívárnu k autu, abych včas dojela na závody.
Moc se mi líbí jeho povaha. Je dostatečně sebevědomej, dokonce trošku tak, že by se tím dal provokovat (takovým tím napůl vážným pochybováním nad jeho schopnostmi či kvalitami). Nedal by se, ale potřeba dokázat to, může vyvolat hezké reakce :)
Má přirozenou lehkou autoritu, nenásilnou.
No, dnes už jsem doma, a přemýšlím, jestli se s ním zase někdy uvidím. Hledala jsem další zajímavej fesťák, ale... nezkazila bych si ten zážitek? Co kdyby to už nebylo ono? Asi to vzhledem k okolnostem nechám na něm, jestli se ještě uvidíme, kdy a kde. Sice je váha, ale jak už psal, ví to o sobě a zná následky.

Je zvláštní, že i když z těch tří co se mi tam líbili, si o dvou myslím, že se jim taky líbím, ani jeden si vlastně nic nedovolil, a tím k ničemu ani nemůže nikdy dojít. Pak přijde někdo kdo není vzhledově můj typ, a hned po prvním setkání se k němu v noci tulím. Nejsem náročná, to jen chlapi to neumí :D

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kluk z instagramu

Rande přes seznamku