Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z březen, 2018

Poslední dvě hodiny života

Obrázek
Dnes jsem opět měla možnost cítit. Měla jsem pocit, že jsem se přes to už dostala. Když jsem viděla všechny K, vyvolalo to ve mě pocity radosti, otevřenosti ale i smíření. Beru je jako svoji minulost, bývalé lásky. Lásky, na které se nezapomíná.  Dívala jsem se po ostatních chlapech, spoustu jsem jich neznala. Byli tam i hezcí kluci. Škoda, že závody jsou vždy jen chvíli, a mezi nimi hrozně dlouhá pauza. Snažím se teď dát dohromady sraz BDSM + lidí v Olomouci. Na Velikonoční pondělí. Snad to vyjde. Je velká šance, že by mě tam mohl zaujmout někdo v rozumém věku, volný a dominantní. Posledních pár dní si uvědomuju, že bych se měla trošku věnovat sobě. Myšlenkám, emocím, meditaci, intuici, kreativitě... začala jsem hledat články, co by mi s tím mohly pomoct. Hned druhý článek měl nadpis - co byste dělali, kdyby vám zbývaly dvě hodiny života?  Asi bych si to rozmyslela, ale první, co mě v ten moment napadlo bylo, že bych okamžitě jela za K3, a když bych ho viděla, řekla bych mu: &quo

Submisivní provokatérka

Obrázek
Musíš Netajím se tím, že jsem úchylná. Přesněji BDSM pozitivní. Ještě přesněji, jsem submisivní provokatérka. Nevím, kde jsem to vzala. Myslím, že dětství jsem měla šťastné, přesto se moje sklony začaly projevovat už v mateřské školce. Slovo „Musíš“ je alfou i omegou. Vymýšlela jsem hry, kdy chycený něco musí. Chtěla jsem být chycená a muset, ale zároveň jsem se tomu vzpouzela. Vymýšlela jsem hry, jejichž jsem chtěla být tou slabou součástí. Ostatní to nechápali. Nebrali to jako já. Možná proto mi všichni přišli tak slabí, a neuspokojovalo mě to. K mé smůle jsem vyhrávala, a tím vlastně prohrávala.  Když jsem se dostala do puberty a začala objevovat svoje tělo, slovo „Musíš“ mi pomáhalo dosáhnout orgasmu. Představovala jsem si, že masturbace je něco špatného, ale že to po mě někdo chce. Že musím. Že to dělám pro někoho (velkýho neznámýho chlapa, únosce, boha, kluka co se mi líbí). Něco zvráceného, tajného, třeba i bolestivého… Vlastně jsem pokračovala ve hrách, jako tehd

Musíš

Obrázek
"Musíš." Přeběhl mi mráz po zádech, až jsem se při tom lehce narovnala. Srdce se na moment zastavilo, zároveň s dechem, a pak prudce natáhlo další krev, rozlévající teplo do všech částí mého těla. Usmála jsem se jako zhypnotizovaná. Chvíli jsem váhala, jestli to přijmout. Mravenčily mi prsty, cukalo to ve mě, ale má provokatérka mi to zatím nedovolila. "Proč? :)" odvětila jsem. "Protože to říkám." Horko začalo rytmickým tepáním proudit přímo do intimních oblastí. Před očima jsem viděla jeho sebevědomý úsměv, sebe, jak k němu zespod oddaně vzhlížím, a tak moc jsem chtěla říct ta správná slova. Byla jsem znovu ztracená, zase v jeho moci. Kdyby tak věděl, jak jen tímto na mě působí. Asi by to nenapsal. Nebo ano? Líbila by se mu tato hra s mocí? Hledala jsem inspiraci, abych mohla nastartovat fantazii a nasměrovat ji jinam. Chtěla jsem se zaměřit někoho nového. Poprosila jsem lidi na FB, aby mi napsali jedno slovo. Vedlejším úmyslem bylo vybrat si ne slovo,