Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z srpen, 2017

Na chlapa je i kladivem do hlavy málo - prý

Obrázek
Myslela jsem si, že odesláním povídky vlastně předávám štafetu. Že jsem tím plně projevila co k bráchům cítím, a teď už je jen na nich, jak s tím naloží.  Jenže... dnes jsem si náhodou psala s jedním klukem, a požádala jsem ho o názor na povídku z chlapskýho úhlu pohledu. A on mi řekl, že být těma bráchama, myslel by si, že mám zájem o toho druhýho, než ve skutečnosti mám. (COŽE?!) A že z té povídky by to prostě nepochopil. Achjo, grrr. Měla jsem chuť něco rozbít. To snad neni možný, aby to nepochopili. Nebo jo? Mám se jich snad ještě zeptat, jak to pochopili oni? To už by asi byla docela haluz, chtít po nich vyjádření, a čekat že budou upřímní. Jaký jsou další možnosti? Počkat. Nesnášim čekání, ale nic jinýho teď nezbývá. A pak? Až zas budou kousek odemě? Chci ho zas vidět. Alespoň toho jednoho. Ale nechci být lovec. Lovit má chlap, a je fuk jestli je starší nebo mladší. Věk je jen číslo. O víkendu jsem byla na zábavě, dva kluky jsem požádala o tanec, oba šli. Jeden, co si mě k so

Charakteristiky znamení - Zemři a buď

Obrázek
Někdo to neuznává, někdo to řeší až moc. Já se snažím udržet si odstup, ale musím uznat, že toho hodně souhlasí. Horoskop je vtip, ale už jsem tu zmiňovala partnerské horoskopy na Najdise.cz, a další stránka, která vás až šokuje je Žáčkova výpočetní centrála: http://www.astrologie.cz/zacek/efemejs/efemejs.htm Musíte zadat i přesnej čas, a dávat pozor na ten časovej posun - přečíst si instrukce. Schválně dejte pak vědět, jestli jste se v tom našli, a jestli vám to něco dalo. Kromě charakteristiky tam jsou naznačeny i osudový záležitosti. Udělala jsem si výpis toho důležitějšího a jasnějšího, a z něj ještě vytkla body. Takže, tohle jsem já - paradoxně SUBINKA. To sedí jen na jednu větu z celé charakteristiky.     Téměř naprostá nezávislost na vnějších, zjevně nepřekonatelných podmínkách při plnění úkolu.     Vášnivost a pronikavost, zrozenec však nebude kráčet po vyšlapaných cestách.     Rozum schopný velké věci uskutečnit. Bojovník nikoliv však výlučně. Bystrý pozorovatel do

Zásady a erotika v hlavě

Je to pár dní, a už jsem byla vystavena zkoušce, jestli vydržím nepít alkohol. Kamarádka měla velkou sešlost před křtinami, kam mě pozvala. Všichni pili víno i tvrdý, a taky si pamatovali (což mě potěšilo) jakej alkohol mám ráda, a všechno mi postupně nabízeli :D Tak jsem musela s pravdou ven, že jsem se rozhodla nepít žádnej alkohol, dokud bych z něj byla akorát smutná. Druhý den se připíjelo, odmítla jsem i lehkej drink, a jsem na to hrdá. Když už nepiju, tak prostě nepiju. Ve středu jsem bráchům poslala povídku, kterou jsem o nich napsala. Prvotní reakce obdržena, jsou to slušní a hodní kluci no. Dokud je ale znova neuvidím osobně, stejně nebudu vědět, jestli se tím něco změnilo, nebo ne. To bude kdo ví kdy. Třeba na to mezitím uplně zapomenou. I když, nemyslím si, že by byli zvyklí na to, že jim ženská pošle svoji erotickou představu o nich. Reakce na povídku mi potvrdily, že jejich osobnosti vnímám docela správně. Uvědomila jsem si taky, že mám tendence si nejdřív vyfantazírova

Bez rizika to nejde, sestry

Obrázek
Dnes první (nebo spíš poslední) z mojich zápisků dosáhl 100 přečtení. Na to, že existovaly jen dva odkazy na tuto povídku mi to přijde neskutečné. Když už to četlo tolik lidí, proč ne oni? Ale to není ten důvod. Jsem prostě provokatérka, a chci zjistit, co to udělá. Vlastně si od toho nic neslibuju, v nic nedoufám, ničeho se nebojím. Jsem srovnaná s jakýmikoliv důsledky. Rozhodla jsem se, že bráchům tu povídku pošlu. Budou teď pryč, delší dobu je neuvidím, tak snad potom budou schopní se na to podívat s odstupem, a dál se se mnou normálně bavit, když se potkáme :) Neumím si moc představit, jak bych reagovala já, kdyby mi někdo něco takovýho poslal, ještě třeba jako představu o mě a sestře. Klidně by se to ale mohlo stát. Mám o rok mladší sestru. Můj první kluk - moje první láska, na kterou se nezapomíná, chodil nejdřív s ní. Pak mi řekl, že chodil s ní, protože si myslel, že u mě nemá šanci. Její první dlouhodobý vztah byl s klukem, kterej když se s ním rozešla, sbalil mě s tím, že

Bráchové - povídka, asi na rozloučenou

Obrázek
Zastavila se kousek od něj. Díval se jí zpříma do očí. Cítila, jak její vůle klesá k zemi a vsakuje se do hlíny pod bosýma nohama, které měla po cestě rozškrábané do krve.  Byla jako paralyzovaná. S lehce pootevřenými rty, rychle, přerývaně dýchala. Vtahoval ji do hloubi své duše, aniž by cokoliv řekl nebo udělal. Její tělo se pomalu uklidňovalo, myšlenky přestaly mít svoji moc. Vnímala jen jeho. Svět kolem přestal existovat. Lehce pršelo. Kapky vody jim stékaly po tváři, ale ani jednomu z nich to nevadilo. Šaty, které byly dříve bílé, se jí lepily na tělo. Věděla, že už toho příliš nezakrývají. Bradavky ztopořené chladem se rýsovaly pod tenkou, umazanou látkou. On je ale nevnímal.  Nebo to alespoň nedával najevo.   „Vrať se k němu,“ řekl s klidem, aniž by porušil oční kontakt, nebo se pohnul. Řekl to tiše, téměř šeptem. Přesto se jí ta slova vrývala do hlavy, jako by jí je vyškraboval nožem do kůže.  Chtěla protestovat, ale něco jí v tom bránilo. Polkla. Udělala krok zpátk

Ideální chlap

V jednom blogu jsem autorce doporučila, aby si napsala požadavky na svého ideálního muže, že si ho tím třeba přivolá. Hned poté jsem si uvědomila, že já své požadavky psala naposledy někdy na gymplu, tak nastal čas vysnít si nového, ideálního muže :) Tentokrát už tam nebudu mít blbosti jako kdysi - aby nosil správný gatě třeba :D Myslím, že jsem docela skromná, ale přesto jsem popsala celou stránku. Takže, jaký by měl být můj chlap snů? - ví co chce - chce mě - sbalí mě - aktivně - má autoritu a budí respekt - je silnej psychicky i fyzicky - rozumí si víc s muži než se ženami - má svoji partu, převážně z mužů - je aktivní, nebojí se postavit výzvám a překonávat hranice - je upřímný, otevřený a spolehlivý - je zdravý (co se týče dědičných nemocí) a plodný - chce děti - respektuje a toleruje mě, takovým způsobem, že to nesnižuje jeho autoritu - bere mě jako součást sebe - počítá se mnou - má mě co naučit - je větší a těžší než já - má hezké zuby, úsměv a rád se líbá -

Před výbuchem

Obrázek
Tak sobota je pryč. Pár hodin jsem kolem sebe zase měla ty, co se mi líbí. Nemohla jsem jim sice věnovat tolik pozornosti, kolik bych ráda, ale každou tu chvilku, co jsem si urvala, jsem se cítila skvěle. O to těžší bylo, když odcházeli, a já si uvědomila, že se nic nestane. Když jsem zůstala sama, praly se ve mě pocity naštvání, smutku, agrese, bezmoci, touhy, něhy, vzdoru a osamělosti. Když včera bráchové přišli, nějak se mi povedlo vykašlat se na ty svý zábrany, možná proto, že skoro všeci ostatní byli zabraní do něčeho jinýho, docela daleko, a prostě jsem je na přivítanou objala a dala jim pusu. Ten starší se naklonil nějak víc, než jsem čekala, tak místo na tvář jsem mu nedopatřením dala pusu na krk. Tu hebkost kůže si vybavuji doteď. Některý okamžiky ve mě zůstávají jako fotky, a tohle je jeden z nich. Mladšího už jsem trefila na tvář :)  Kdyby "něco" mezi nama mohlo být, určitě už by se nějak projevili. Muselo být jasný, jak na mě působí. Takže.. když ocházeli, vlast

Měla jsem se narodit jako chlap

Obrázek
Dnes jsem byla v Olomouci, a cestou mě napadaly různý myšlenky. Měla jsem se narodit jako chlap. Byla bych určitě dominantní chlap, a rozhodně bych neměla problém balit ženský. Bavilo by mě to, šokovat je tím, jak a kde je dostanu. Bavilo by mě znervózňovat je pohledem, zkoušet kam mě pustí. První jsem si říkala, že je škoda, že jsem ženská a zbyla na mě ta pasivní role. Nebo spíš, že vyžaduji spadat do té pasivní role, abych si chlapa mohla dostatečně vážit. Ale proč? Když jsem byla na gymplu, užívala jsem si tu aktivní roli. Tam jsem si valstně teprve pořádně zvedla sebevědomí. Koho jsem chtěla, toho jsem dostala. Vždy to ale byly takový úlety na týden až tři, a ti kluci mě po chvíli přestali bavit. Nespala jsem s nima. O pannenství jsem přišla až v 19 letech. Teď by to asi bylo trošku jiný. Právě z toho důvodu, že už panna nejsem. Asi by to mohlo zajít dál. Ale chtěla bych? Co by mi to mohlo dát, krom toho, že bych si ještě víc zvedla sebevědomí? Na co by mi to vůbec bylo? Abych pa

Pozdravy a sebejistota

Obrázek
V neděli jsem znovu viděla bráchy z Olomouce. Když přišli, měla jsem hroznou radost, a nejradši bych je oba silně a dlouze objala. Bohužel jsem v tomto stydlivá, a nechávám formu pozdravu na druhé straně. Nějak se to tím pokazilo, a ani jsme si nepodali ruce. Štve mě to. Kdybych měla nějakou svoji tradiční formu pozdravu pro všechny, nebylo by to blbý. Ale přece nemůžu mít svůj pozdrav pro každýho jinej?  Někoho bych objala, jinýmu dala pusu na tvář, někomu podala ruku, dalšímu jen řekla ahoj. Nechci objímat všechny co potkám. Ale přece nemůžu přijít do skupiny lidí, a s každým se tam pozdravit jinak, ne? Objímám jen nejlepší kamarádky, rodinu a lidi, kteří vím, že jsou dotykoví. Z těch to jde cítit, že jim obejmutí nevadí, naopak ho chápou a berou jako gesto blízkosti, radosti ze shledání. U kluků, co se mi líbí, si ale netroufám. I když z býka mám pocit, že by i mohl být dotykový. Ten druhej - drzej vodnář, je hrdej. Ten by musel začít první. Vše by mělo být po jeho. Na jednu stran