Fantazie

 Posledích pár dní, možná týdnů, mam fantazie a vlastně spíš touhu, o které přemýšlím, jestli se s ní nesvěřit a nešla by realizovat. Sice jsem submisivní v tom smyslu, že potřebuju aby iniciativa přišla z druhé strany a já se trochu mohla bránit, ale když už po tom toužim tolik, že se ani bránit moc nechci, tak by to šlo taky.

Chtěla bych aby si mě kluk přehnul přes kolena nebo přes stůl, a dal mi hezkých pětadvacet. (Přes kalhotky, i kdyby tanga třeba.) Buď rukou, nebo koženým páskem, nebo tak nějak na střídačku. Samozřejmě by nesměl dovolit, pokud bych začala vážně protestovat, že to nevydržím, aby to skončilo. Po poslední ráně bych se svezla na kolena, a udělala ho pusou a rukama až do konce. Ideálně ještě kdyby si mě občas přidržel za vlasy,  a hrál si u toho s mýma bradavkama.

Motorkář mě taky docela navnadil tím plácáním páskem přes bradavky a břicho. Vzpomněla jsem si navíc, jak mi kdysi v autě dal ránu přes vnitřní stranu stehna takovou, že jsem čekala červenej otisk i další den. I tehdy to krásně fungovalo „tam dole.“ Asi jsem fakt víc masochistka než submisivní. Ale nevím, jakou mam hranici, kdy to ještě bude příjemný a kdy už ne. Chci to zažít znova a víc. Víc ran, postupně i větší silou, abych si tu hranici objevila a třeba i posunula. Vzrušovalo by ho to? Nebo jen mě?

I když mu nerozumím, zatím mu docela věřím. Věřím, že by neudělal něco, co bych vážně nechtěla. Že by se dokázal včas zastavit.

Představovala jsem si ale i možnost, že ho prostě přepadne takovej chtíč, že po výprasku, kdy mu to budu dělat pusou, a nepůjde úplně zasunout, mě prostě hodí na postel a kalhotky nekalhotky (buď půjdou dolů nebo bokem) mi ho tam zasune. To už bych se zřejmě bránila, vědomně to nechtěla, ale nejsem si jistá, jestli bych to zpětně pak hodnotila záporně nebo kladně. Tedy asi bych se bránila spíš s chtíčem, než se „zamrznutím.“ Dřív by to bylo jiný, teď už jsme v nějaké fázi, už jsem si ho osahala, přemýšlím o tom, představuju si to…

Jsem zvědavá, jestli k tomu nakonec někdy dojde, nebo zůstanu „Slušnou úchylačkou“ co si píše představy, který se kluci „kteří můžou“ neodváží, nebo je nechcou, realizovat.  

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kletba prolomena

Pokračování s vysvoboditelem

Chtíč přichází nečekaně