Udělám si dalšího dominanta?
Nicméně, dá se od polibku počítat, jak rychle se to někam posouvá. Sex ještě nebyl.
Když jsem s ním, je mi dobře a nechci, aby odcházel, nebo se mi nechce odcházet. Když s ním ale nejsem, až tak mi to nevadí. Nechávám posouvání čistě na něm. Furt se mi vlastně ani moc nelíbí, ale vzhled není něco, co by pro mě bylo až tak důležitý. Kdybych ho neznala před dvaceti lety, asi by mě ničím nezaujal a ani bych s ním nešla na rande a k ničemu by nedošlo. Ale znala jsem ho, a byla do něj zamilovaná. Hodně. Jak ho poznávám, vracím se částečně zpátky, a na druhou stranu zjišťuju, kam se za tu dobu posunul. Vždycky byl "chlap". Rozumnej, velkej, klidnej. Ochranitel. Cítila a cítím se vedle něj jako žena. Chtěla jsem napsat jako malá, zranitelná holčička, ale to je spíš taková má fantazie. Spíš si vedle něj můžu dovolit být tou slabší ženou. Nemusím vše zvládnout sama, vše řídit, vymýšlet, plánovat i realizovat... je tu on. Můžu být chvíli zranitelná a ten pocit si vychutnat.
Stará se o mě. Má kontakty, zná okolí a lidi z něj. Dokáže za chvíli vyřešit něco, co já řeším měsíce.
Až tento víkend jsme se trošku posunuli i intimně. Už jsem se trošku bála, že se to možná ani neposune. Že třeba budeme jen kamarádi, co si občas pomůžou (v běžných věcech) navzájem. S těma vousama je líbání fakt divný. Když mi líbá horní ret, lezou mi jeho vousy do nosu. V tom moc erotiky není. Ale jsou chvíle, kdy to intenzita okamžiku dokáže překonat a to líbání se mi líbí. Nicméně, asi to nebudu vyloženě vyhledávat. Což je škoda. Líbáním ta erotika totiž většinou začíná.
Tento víkend měl narozeniny. Noc před tím spal u mě. Poprvé. Před tím jsme si vlastně poprvé sundali trička, a když si hrál s mojí bradavkou, řekla jsem mu, ať do ní kousne. Bál se, že to bude bolet. Ale pak se přesvědčil, že mi to nejen nevadí, ale že se mi drsnější zacházení (nejen s bradavkou) líbí. Ležel na mě, líbali jsme se, a on mi rukou dráždil bradavku. Třela jsem se o jeho stehno. Dole jsme byli oblečení, přesto mě dostal až k orgasmu. Pak jsem ho musela zastavovat.
Až od této chvíle v tom začínam vidět něco víc. Doufam, a těším se na pokračování. Druhý den na oslavě sice nic nebylo, ale zkoušela jsem na něj Judo, on se nenechal, zvedl mě do vzduchu a hodil na molitan co měli na zemi. Přidržel mě tam (za ruku a krk) chvíli v klubíčku, než mě pustil. Když jsem na něj zase něco zkoušela, usmíval se. Věděla jsem předem, že mě porazí i jednou rukou. No a když jsem odjížděla domů, on mi něco říkal a já po tmě moc neslyšela, tak mě chtěl otočit k sobě. Chytil mě rukou pod krkem, zvedl mi hlavu abych na něj viděla a trošku si mě otočil. Nebylo to nějaký škrcení, ale byl to vyloženě dominantní dotek, po kterým bych asi udělala cokoliv, co by zrovna chtěl. Má to v sobě. A asi to ještě sám neví.
Jen se trošku bojím, aby dokázal odhadnout hranice a nenechal se unýst. Je mi jedno jak vypadá. Mám ho ráda takovýho, jakej je. Je mi s ním dobře, a teď jsem i zvědavá, jaký to může být dál. Až po tomto víkendu si říkám, že kdyby se objevil někdo přitažlivej, kdo by mě chtěl, asi bych to s D. už nedokázala ukončit ze dne na den. Před tím víkendem asi jo.
Komentáře
Okomentovat