Podobnost zaujme

Už je to tři měsíce, co jsem nic nenapsala. Deníček si píšu hlavně o chlapech, citech, emocích, a to se mi poslední dobou vyhýbalo. Nikdo novej mě neokouzlil, a u těch starších... no, prostě fantazie odešly, touhy odešly, tak co s bývalýma. Už ani po tom výprasku tak netoužím. A cítím se v tom stavu pěkně divně. Blbě.

V sobotu byly závody ve vzpírání, a bylo tam strašně moc chlapů, který vubec neznám. To se dřív nestávalo. Asi má letos vzpírání nějakej rozmach. Začíná to být populární? Bude i třetí liga muset mít výkonnostní limity, aby se závody daly realizovat v jednom dni?

Každopádně, někteří ti kluci vypadaj docela dobře. Jeden mi tak moc připomínal jednoho judistu, že jsem se na něj asi moc často dívala, a nevím, jak si to vyložil. Asi se mi svým způsobem i líbil, ale spíš to bylo tou podobou. Zajímavý, že to není poprvé, kdy se mi někdo koho znám nelíbí, ale mam ho nějakým způsobem zapsanýho v paměti (třeba je mi sympatickej) a pak poznam někoho dalšího, kdo je mu hrozně podobnej, a najednou se mi ten podobnej líbí. Takhle to bylo i s tím posledním klukem ze seznamky, co jsem ho chtěla poznat. S tim si ještě občas píšeme, ale vysílá divný signály. Když jsem mu dýl nepsala, tak se ozval sám, že se mu se mnou vžy dobře psalo... a zas jsme se rozkecali. Ale pak psal že vlastně nechce vztah, že na něj nemá čas. Když jsem mu naznačila svoje hledisko, že čas navíc vlastně nemusí být potřeba (žena mu třeba i uvaří, takže mu čas ušetří a bude s ním,) odpověděl, že ženu s takovým přístupem ještě nepotkal. Pak jsem mu poslala odkaz na zábavu skupiny, kde hranou písničky co se nám líbí, a pozvala jsem ho tam. Teda byl to ples, ale vpodstatě je to zábava ve společenským. Odpověděl, že nemá oblek, a že stejně bude muset hlídat psy. Tak jsem si řekla, že se asi fakt vidět nechce. Asi o týden později mi poslal odkaz, že hrají v místě, kde on bydlí. Tak jsem se ptala, jestli tam půjde, a on že ne, že nemá s kým a stejně bude hlídat psy. Co si o tom mám jako myslet? Tak chce se poznat, nebo ne? Ať si trhne nohou. Dokud ho neznam osobně, nemam v tom žádný city. Kdo ví, třeba bysme nakonec byli jen kamarádi, nebo se viděli poprvé a naposled, nebo by z toho taky něco mohlo být... ale když se bojí potkat, tak nebude nic.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dopis vesmíru

Staří známí

Mohl by to být ten pravej