Do lomu na motorce

 Celej víkend jsem byla na závodech v Praze. Motorkář byl zklamanej, že se neuvidíme. Myslel si, že tam budu jen v sobotu. Asi proto, i když věděl, že v pondělí nemam moc času, přijel se za mnou podívat na pár minut do vzpírárny. K ničemu se moc neměl, tak jsem se ho zeptala, jestli chce alespoň pusu, když už jel takovou dálku a já nemam čas se mu věnovat. Hodil pohledem po dětech, jestli mi to nevadí - těm už končil trénink a soustředili se na svoje blbnutí. Když jsem ho ujistila, že je to ok, chytil si mě za zadek a políbil. Pak odjel. 

Přemýšlela jsem trochu, jestli to už neukončit. Zdálo se, že bych musela začínat já, a moc toho spolu nenakecáme ani naživo ani online. Na úterý jsme si ale domluvili, že pro mě přijede na motorce a půjdeme se koupat do lomu kousek od něj. Ten kousek byl trochu dál... ale po dlouhé době jsem se zas svezla. V některých zatáčkách jsem se trochu bála, že si odřu nohu o silnici. Než jsme dojeli do lomu, slunko skoro zapadlo, tak to byla docela otužovačka. Chvíli jsme si zaplavali, pak provokoval a skončili jsme v obětí. To mi začalo být docela teplo a příjemně. Najednou se nebál na mě sáhnout, políbit mě, začít. Posunulo se to. Když jsem vylezla z vody, on tam ještě zůstával. Nechápu jak je to možný, ale v té ledové vodě mu prej stál a tak nechtěl, abych to viděla. (nebo nějakej náhodnej kolemjdoucí)

Doma pak prohodil motorku za auto, abych v kraťasech neumrzla, a když mě vysazoval u mojeho auta, ještě si mi na chvíli jen tak lehl do klína a hladil mě po nohách. Povzdechl si, že by chtěl někdy jen tak se mnou ležet. Je mi jasný, proč. Ale zajímalo by mě, co by se dělo, když bych nezačínala, jen případně brzdila :) 

Je dobrý, že se na něj dá spolehnout. Když řekne že přjede, tak přijede. Umí silněji chytnout i plácnout, a umí nasadit naoko vyčítavej pohled. A zajímavý je, že i když je hubenej, takovej prostě obyčejnej, vůbec to nějak neřeším. Neni to pro mě asi tak důležitý.

Takže... zvědavost rozhodla. Zřejmě to bude ještě pokračovat. Třeba se i rozkecáme.  


Btw. na závodech mi psal zprávu někdo ze seznamky, s kým jsem si psala dřív a myslela si, že to vyšumnělo. Už jsem ani nevědla o koho jde. Tak se mi připomenul a poslal fotku, abych si to mohla spojit. Psal, že by mě chtěl poznat, připomenul co jsme řešili (vztahy, děti, věkový rozdíl, znamení... :D) a že i když jsme se neshodli, tak třeba...  napsala jsem mu, že se teď potkávám s někým ve stejným znamení, jako je on, i když jsem se zrovna tomuto znamení snažila vždycky vyhýbat. Zajímavá náhoda.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bráchové - povídka, asi na rozloučenou

Orgasmus

Mohlo se to zvrhnout