Vynulování?

 No, začalo se to trošku zamotávat. Musela jsem si začít znovu psát papírovej deníček. Asi je to jedno, když mi to tu nikdo nekomentuje :) ale cítím se trošku rozpolceně. I když tu nejsem uplně anonymní a šlo by mě snadno vyhledat z toho co píšu, přecijen tu nemůžu psát vše. (asi právě proto)

Muj (bývalej) přišel se zajímavou taktikou. Psal mi to už dřív, ale nebrala jsem to nějak vážně. Navrhnul mi, že jsme se valstně před našim prvním rande vůbec nepoznávali, tak že bychom to mohli "smazat" a začít znovu. Jako bych ho prostě neznala. Když mě pak pozval v neděli na výlet do neveřejných jeskyní v Moravským krasu, kam jsme spolu už dávno chtěli jít, šla jsem ráda. Jako kamarádka ale. Byl to hezkej den. Šli jsme sice vedle sebe, ale když jsem se náhodou o něj otřela, nebo když mě chytil za ruku a stáhl z cesty před projíždějícím cyklistou... tak mi ten dotek byl příjemnej. Bylo těžký nedržet se za ruku, ale když spolu nechodíme, bylo by to blbý. Občas mě za tu ruku chytil a pomáhal mi do kopce, ale byl slušnej. Jeskyně se mi líbily, procházka taky. Pak mi ukázal nějakej lom, což byla vlastně vyhlídka na Brno. Dole pod tim lomem byly z kamení napsaný vzkazy. Většinou srdíčka a tak. Líbilo se mi to. Ani jsem nevěděla, že něco takovýho existuje. Vzkaz pro sebe jsem tam nenašla a on nic neříkal, tak o to asi nešlo. Pak jsme si sedli do trávy a povídali si trochu. Ke konci mě chytil za ruku a stáhl a sebe. Nějak jsme se přes sebe převalovali... snažil se mi dát pusu -polibek. Uhýbala jsem. Líbila se mi ta situace, ale nechtěla - nemohla jsem se s ním líbat, i když líbá fakt moc dobře. Bylo mi to trošku líto, ale snažila jsem se z té situace utýct - postavit se. Docela dlouho mě nenechal. 

Večer mi psal a ptal se, pokud bychom se neznali a tohle bylo první rande. Líbilo se mi to? Půjdu na další? Dostal mě do podivné situace. Líbilo se mi to, šla bych znovu... ale... on chce vztah, a já ho teď nějakou dobu nechci. Nemůžu s ním jít "na rande." Napsala jsem mu, že je moc brzo na to, aby to zkoušel znovu. Pokud se změní, nebude to ze dne na den a já nechci zpět do to, co bylo. Ale je to ještě zamotanější. On si myslí, že změnil pohled - ze dne na den, nebo spíš z hodiny na hodinu. A že by to opravdu bylo jiný. 

Má teď zkoušky, přesto se snažil mi navrhnout schůzku, na kteoru bych šla (že mě naučí šermovat). Možná se bojí, že když se s ním teď uvidím opět málo často, že to bude horší... tak mě chce vidět dřív, i když opravdu nemá moc času. Přitom teď naopak si může dovolit se se mnou vídat málo. Čim víc času uteče, tím víc bude vidět jeho změna. A taky je možný, že se mezitím objeví jiná holka, která ho bude chtít, a on už bude vědět...

Čeká mě teď několik větších závodů. Jsem volná... a otevřená čemukoliv, co mi osud přivede do cesty.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bráchové - povídka, asi na rozloučenou

Submisivní provokatérka

Orgasmus