Vážně nevážně

Asi týden jsem teď myslela skoro jen na focení kalendáře. Čas utikal hrozně rychle, tak jsem si ani nestíhala uvědomit, že s tim Mým jsme se už docela dlouho neviděli. Ostatně, měli jsme se potkat při tom focení. A to jsem byla ráda, že tam bude. Jeho tata se nakonec neukázal.

S Tygrem jsme si psali málo. Vždy mi to ale udělalo radost. Nechci ten oheň nechat zhasnout. Je to zajímavej kluk, už proto, že vyrůstal jinak, než většina ostatních.

Před focením jsem doufala, že budem s Mým mít na sebe chvíli času, abysme si popovídali. Tak trošku jsem plánovala, že s nim proberu jak to vlastně máme.  Jeslti to brát vážně, nebo nevážně. To se nedá řešit přes messenger. Přistihla jsem se, že ho chci vždy vidět co nejdřív to půjde, tak nějak proto, že to může brzo končit (Třeba pokud by se ukázal Tygr, a ty moje pocity by byly tak silný, jako před dvouma rokama). Focení jsem kvůli tomu chtěla dřív, na závody, kam se mnou chce jet, jsem ho taky pozvala na dřív, než měl původně v úmyslu. I když, na ty druhý může klidně jet taky. Příští týden přijede k nám na zábavu a bude u mě spat (13týho...). Když jsem s nim, chovam se k němu jak ke svýmu klukovi, kterým taky je. Dotýkam se ho, osahávam, chci sex... takže když mě popovedl při focení kalendáře stranou, a zavřeli jsme se do vojenskýho auta, bylo mi jasný, co bude... vyrušil nás ale telefonát, tak nebylo. O chvíli později mě zatáhl do vojenskýho bunkru, malé místnůstky. Tam jsme měli krátkej sex a za chvíli už mi stříkal do pusy. Bylo to hrozně rychlý, ale vzrušující. Líbilo se mi to. Po tmě, slyšet přitom hlasy těch co zrovna fotili kousek přes zeď... v tomhle je úžasnej. Mam ráda takový spontánní rychlovky :)

Při samotným focení se mi líbilo, mít tam někoho, kdo mi mohl sáhnout na prso a zvednout ho nad popruh držící meč, kdo hlídal aby mi tričko nevylezlo moc nahoru, komu jsem mohla věřit, když jsem se ptala jestli líčení je ok a podobně. Byl mi tam takovou blízkou oporou. To teoreticky teda mohl být i Bývalej. Nedá mi to, furt je trochu srovnávam. Nebo teda spíš srovnávam svůj přístup k nim. (A trochu jejich ke mě.)

Byl tam i Špinavej. Dřív bych se kvuli němu možná chovala jinak, teď mi bylo jedno kde je, co vidí a tak. Jsem zvědavá, jak se budu k Mýmu chovat a co budu cítit na těch závodech, kde budou i všichni K. Možná i to je důvod, proč jsem ho zvala na tyto závody, abych je měla pohromadě.

Přemýšlím, že možná to tak jak to je, je vlastně ideální. Můžu se věnovat kalendáři, dotacím, svýmu podnikání a přemýšlení o návratu do školy (nebo rovnou realizaci - podání přihlášky) je to hodně věcí, co bude stát dost času, kterej bych asi neměla, kdybych byla zamilovaná. Leda by ten kluk měl trochu jinej přístup než ten muj, co se týče častosti, náplně a délky setkání.

P.s. písničku Houby magický už mam asi navždy spojenou s Tygrem, takže když mi tu hraje...