Jak to funguje
Dnes jsem si uvědomila zajímavou věc - jak se mi někdo začne líbit. Jo, někdo další mě včera zaujal.
Začnu od začátku.
Kdysi dřív, na zábavě, jak se mě snažil balit jeden starší chlap z fitka, "představoval" mi tam jednoho mladšího kluka, kterýho jsem znala od vidění - taky z fitka. Když jsem pak tomu staršimu utekla, a on mě pak sledoval z povzdálí, občas stál vedle něj ten mladší.
To ve mě ještě nic neudělalo, ale vnímám to jako takový první vryp do mé hlavy. Zapamatovala jsem si ho, protože v porovnání s tím starším byl samozřejmě přitažlivější :)
Pak jsem ho náhodou potkala u něj v práci (nebo na brigádě) kde mi měnil kola od auta. Překvapilo mě, že ho tam potkávám. Prohodili jsme pár slov o fitku, vzpírání, a chvíli jsem ho i sledovala při práci. V té chvíli jsem si říkala, že je docela hezkej. Líbilo se mi, jak pracoval. Bylo tam pár dalších chlapů, ale ty jsem neznala, tak jsem je skoro nevnímala. Takže když jsem se dostala do situace, že mam špatný gumy na kola, a musela přiznat svoji absolutní neznalost aut, trošku jsem se styděla, a najednou jsem byla v pozici, kdy on měl navrch, kdy on věděl víc. Byla to maličkost, ale líbilo se mi to tím "erotickým" způsobem.
Přesto tohle ještě nebylo rozhodující. Myslela jsem na něj možná tak ten den, nebo dva, pak už ne.
Potřetí - jela jsem autem, a on jel v protisměru na kole. Asi do práce. Nevěděl o mě. Usmála jsem se, podobně jako vždy, když potkám někoho známýho. Tím jsem ho vlastně už posunula z kolonky "někdo od vidění" do kolonky "známý". Byl to ten kluk z fitka co mi měnil kola na autě.
To mi taky zůstalo tak den, a rozhodující pak byla další zábava. Včera.
Přišla jsem na zábavu, kde ze začátku nebyl nikdo, koho bych znala alespoň od vidění. Postupně ale začali přicházet, přesto jsem tam byla tak nějak sama. Nevadilo mi to. Umim si tu zábavu užít i tak. A byli tam docela hezcí kluci tentokrát. Hledala jsem si někoho na ploužák, bylo z čeho vybírat.
A pak přišel on. Ještě s jedním klukem z fitka. Usmála jsem se. Došlo mi, že vlastně ani nevím, jak se jmenuje, kdežto jeho doprovod jsem jménem znala (je docela aktivní na FB). V té chvíli jsem to cítila. Chtěla jsem tancovat s ním. Nikdo další mě už nezajímal.
Jenže on skoro celou dobu seděl, netancoval, a když se blížily ploužáky, už jsem ho nenašla. Tak jsem šla i na pomalý sama, pak mě tam vyzval někdo, koho jsem odmítla, pak druhej, kde jsem si teda řekla, že na jeden tanec jo, ale i když jsem si držela odstup, byl hrozně dotěrnej. Snažil se na mě moc lepit, odmítla jsem si s ním proplíst prsty. Nerozuměla jsem mu moc co říkal, a on nechápal, že jen odezírám, tak se blbě nakláněl. Když jsem odmítla další tanec, řekl, že dojde pro tužku a papír a napíše mi to. Moc se mu odemě nechtělo, ale pak odběhl, a já se bála, že bude za chvíli zpět a už se ho nezbavím.
Poblíž stál jinej, mladej, hodně vysokej kluk, kterej se mi líbil, tak jsem ho vyrušila z debaty s kamarádem, a vytáhla tancovat. Byl ještě vyšší, než se zdál. Tak o 2 hlavy odemě :) a to nejsem zrovna malá. Ruce jsem mu zavěsila na ramena, ale opřít si o něj hlavu jsem si nedovolila. Občas jsem zvedla oči abych na něj viděla, ale byl tak vysoko, že jsem dohlídla na bradu a kousek lícních kostí :D Ještě jsem nikdy nebyla tak blízko o tolik vyššího kluka. Byla jsem z toho trošku nesvá. Tancoval dobře, vedl mě - dobře :). Mohla jsem vnímat zároveň hudbu a zároveň se podat jeho pohybům. Představili jsme se, ale nejsem si jistá, jestli jsem jeho jméno slyšela správně. Nicméně nezůstal se mnou dlouho. Slušně se rozloučil a odešel zpět za kamarádem. Byla to příjemná vsuvka, toho vlezlejšího jsem se zbavila, tanec si užila, a pak opět očima hledala toho, co mi měnil kola, a tancovala sama.
Ještě mě pak k tanci vyzval jeden, co ho znám od vidění, a na začátku zábavy jsem se s ním bavila. S tím jsem šla tancovat ráda, byl slušnej, milej, ale hrozně mu to nešlo :D takže po druhým nebo třetím, kdy jsem se marně snažila výst já, jsem si šla dát pití. Zrovna hráli jednu písničku, co se mi moc líbila, a s ním se skoro nedalo zapadnout do rytmu, tak mi to trošku kazil.
Do konce zábavy jsem tam nevydržela. Hrozně moc lidí kouřilo na parketu, skoro se nedalo dýchat. Někdo házel pivo do vzduchu, takže lidi kolem byli mokří a smrděli pivem. Pár lidí se pralo, a nějaká holka mi cigaretou skoro propálila sukni. Tak jsem odjížděla před poslední sadou písniček, a myslela na "něj".
Dnes jsem si našla, jak se jmenuje. Podle toho druhýho kluka z fitka, co s ním přišel. Měl ho na FB v přátelích. Nejsem zamilovaná, ale začal mě zajímat. Pokud ho budu občas potkávat, něco to ve mě udělá.
Takže, co funguje? Porovnání s někým dalším, stačí i jeden člověk, nemusí to být skupina. Sledování při práci. Alespoň malá osobní interakce - rozhovor, tanec. No a musí tam samozřejmě být nějaký sympatie.
Začnu od začátku.
Kdysi dřív, na zábavě, jak se mě snažil balit jeden starší chlap z fitka, "představoval" mi tam jednoho mladšího kluka, kterýho jsem znala od vidění - taky z fitka. Když jsem pak tomu staršimu utekla, a on mě pak sledoval z povzdálí, občas stál vedle něj ten mladší.
To ve mě ještě nic neudělalo, ale vnímám to jako takový první vryp do mé hlavy. Zapamatovala jsem si ho, protože v porovnání s tím starším byl samozřejmě přitažlivější :)
Pak jsem ho náhodou potkala u něj v práci (nebo na brigádě) kde mi měnil kola od auta. Překvapilo mě, že ho tam potkávám. Prohodili jsme pár slov o fitku, vzpírání, a chvíli jsem ho i sledovala při práci. V té chvíli jsem si říkala, že je docela hezkej. Líbilo se mi, jak pracoval. Bylo tam pár dalších chlapů, ale ty jsem neznala, tak jsem je skoro nevnímala. Takže když jsem se dostala do situace, že mam špatný gumy na kola, a musela přiznat svoji absolutní neznalost aut, trošku jsem se styděla, a najednou jsem byla v pozici, kdy on měl navrch, kdy on věděl víc. Byla to maličkost, ale líbilo se mi to tím "erotickým" způsobem.
Přesto tohle ještě nebylo rozhodující. Myslela jsem na něj možná tak ten den, nebo dva, pak už ne.
Potřetí - jela jsem autem, a on jel v protisměru na kole. Asi do práce. Nevěděl o mě. Usmála jsem se, podobně jako vždy, když potkám někoho známýho. Tím jsem ho vlastně už posunula z kolonky "někdo od vidění" do kolonky "známý". Byl to ten kluk z fitka co mi měnil kola na autě.
To mi taky zůstalo tak den, a rozhodující pak byla další zábava. Včera.
Přišla jsem na zábavu, kde ze začátku nebyl nikdo, koho bych znala alespoň od vidění. Postupně ale začali přicházet, přesto jsem tam byla tak nějak sama. Nevadilo mi to. Umim si tu zábavu užít i tak. A byli tam docela hezcí kluci tentokrát. Hledala jsem si někoho na ploužák, bylo z čeho vybírat.
A pak přišel on. Ještě s jedním klukem z fitka. Usmála jsem se. Došlo mi, že vlastně ani nevím, jak se jmenuje, kdežto jeho doprovod jsem jménem znala (je docela aktivní na FB). V té chvíli jsem to cítila. Chtěla jsem tancovat s ním. Nikdo další mě už nezajímal.
Jenže on skoro celou dobu seděl, netancoval, a když se blížily ploužáky, už jsem ho nenašla. Tak jsem šla i na pomalý sama, pak mě tam vyzval někdo, koho jsem odmítla, pak druhej, kde jsem si teda řekla, že na jeden tanec jo, ale i když jsem si držela odstup, byl hrozně dotěrnej. Snažil se na mě moc lepit, odmítla jsem si s ním proplíst prsty. Nerozuměla jsem mu moc co říkal, a on nechápal, že jen odezírám, tak se blbě nakláněl. Když jsem odmítla další tanec, řekl, že dojde pro tužku a papír a napíše mi to. Moc se mu odemě nechtělo, ale pak odběhl, a já se bála, že bude za chvíli zpět a už se ho nezbavím.
Poblíž stál jinej, mladej, hodně vysokej kluk, kterej se mi líbil, tak jsem ho vyrušila z debaty s kamarádem, a vytáhla tancovat. Byl ještě vyšší, než se zdál. Tak o 2 hlavy odemě :) a to nejsem zrovna malá. Ruce jsem mu zavěsila na ramena, ale opřít si o něj hlavu jsem si nedovolila. Občas jsem zvedla oči abych na něj viděla, ale byl tak vysoko, že jsem dohlídla na bradu a kousek lícních kostí :D Ještě jsem nikdy nebyla tak blízko o tolik vyššího kluka. Byla jsem z toho trošku nesvá. Tancoval dobře, vedl mě - dobře :). Mohla jsem vnímat zároveň hudbu a zároveň se podat jeho pohybům. Představili jsme se, ale nejsem si jistá, jestli jsem jeho jméno slyšela správně. Nicméně nezůstal se mnou dlouho. Slušně se rozloučil a odešel zpět za kamarádem. Byla to příjemná vsuvka, toho vlezlejšího jsem se zbavila, tanec si užila, a pak opět očima hledala toho, co mi měnil kola, a tancovala sama.
Ještě mě pak k tanci vyzval jeden, co ho znám od vidění, a na začátku zábavy jsem se s ním bavila. S tím jsem šla tancovat ráda, byl slušnej, milej, ale hrozně mu to nešlo :D takže po druhým nebo třetím, kdy jsem se marně snažila výst já, jsem si šla dát pití. Zrovna hráli jednu písničku, co se mi moc líbila, a s ním se skoro nedalo zapadnout do rytmu, tak mi to trošku kazil.
Do konce zábavy jsem tam nevydržela. Hrozně moc lidí kouřilo na parketu, skoro se nedalo dýchat. Někdo házel pivo do vzduchu, takže lidi kolem byli mokří a smrděli pivem. Pár lidí se pralo, a nějaká holka mi cigaretou skoro propálila sukni. Tak jsem odjížděla před poslední sadou písniček, a myslela na "něj".
Dnes jsem si našla, jak se jmenuje. Podle toho druhýho kluka z fitka, co s ním přišel. Měl ho na FB v přátelích. Nejsem zamilovaná, ale začal mě zajímat. Pokud ho budu občas potkávat, něco to ve mě udělá.
Takže, co funguje? Porovnání s někým dalším, stačí i jeden člověk, nemusí to být skupina. Sledování při práci. Alespoň malá osobní interakce - rozhovor, tanec. No a musí tam samozřejmě být nějaký sympatie.
Komentáře
Okomentovat