Potenciál

Nedávno jsem si uvědomila jednu věc, která docela vysvětluje to, proč mě přitahují o tolik mladší kluci.
Nikdy se mi nelíbili takoví ti typičtí hezouni, nebo nějací úspěšní manažeři co žijou v luxusu a můžou rozhazovat peníze, nebo špičky ve sportu. Nikdy jsem neměla ani žádný vyloženě idol ve sportu, spíš někoho sympatického kousek nad mojí úrovní, kdo mě inspiroval a vlastně mi ukazoval, kam se asi můžu v blízké době sama posunout. A mám to tak i s klukama. Nechci toho nejlepšího, nejhezčího, nejúspěšnějšího. Přitahuje mě potenciál.
Přitahuje mě to, když v klukovi, který může působit naprosto obyčejně, vidím, že jednou něčeho dosáhne vlastním úsilím. Že v sobě něco má. I když se to třeba snaží skrývat, pracuje na svém rozvoji pomalu, ale jistě. Jde si za svým, ví co chce (a to to nemusí ani říkat). Je to něco, co neuvidí každej, ale až ten, kdo se o dotyčného vážně začne zajímat. Je rozdíl mezi těma co něco chcou, říkají nahlas že toho dosáhnou, a nechávaj se hecovat ostatníma kolem sebe. Ti někdy taky možná úspěchu dosáhnou, ale není to v nich. Je to jen na povrchu. Možná jim to nakonec ani nepřinese uspokojení, protože nechcou to za čím jdou, ale ten obdiv okolí.
Přitahují mě kluci, kterým nejde o ten obdiv okolí, kteří vážně mají svůj cíl v sobě. Mohou si o něm promluvit s někým, komu důvěřují, mohou mít obavy, ale přesto si za tím půjdou. Je to jakési tajemství. A je to jejich síla. Opravdová síla. Můžu se snažit chvíli být lepší, ale vždy budu vědět, že lepši jsou oni.
No a logicky, pokud je chlapovi 40, a měl v sobě tento potenciál, bude už dávno úspěšným. Pak už mě tolik nepřitahuje, a naopak přitahuje většinu jiných ženských. Já chci být u toho, když se ten chlap stává úspěšným. Chci ho v tom podporovat a vyzývat, být díky němu sama lepší. Takže.. asi mi fakt zbývají jen ti studenti :)
Nebo je tu ještě šance, že někdo starší v sobě má něco,
čeho se zatím bojí. Něco zvrhlého, nebezpečného, co by chtělo probudit. Pak mě bude přitahovat taky, budu chtít být tou, co je "zkazí". Nebudou to ti, co už zvhlí jsou a aktivně se tomu věnují. Možná proto, si nemůžu najít dominanta? Možná proto, si dělám dominanty z vanilek? :) Hledám jejich hranice, a pomáhám jim je překračovat. Zároveň tak posouvám svoje hranice. Je to růst... zdokonalování... nekonečná cesta bez cíle. Ta cesta je cílem, a díky tomu to může fungovat i celý život.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Orgasmus

Staří známí

Mohl by to být ten pravej