Udělala jsem to

Na závody jsem jela plná odhodlání, že se fakt něco stane. Nejdřív přišlo nadšení, že jsem zase mezi nima. Pak přišel jeden kluk - vpodstatě "rande ze seznamky", kupoval si odemě kalendáře :) tak jsem mu nabídla osobní převzetí. Nakonec vydržel dívat se na závody pár hodin, i když se mnou mluvil tak 10 minut. Večer mi napsal, jestli si to vzpírání může ke mě přijít vyzkoušet. Bydlí 2 hodiny cesty daleko... Už ví, že na rande nechodím, tak to pojal takhle :D Byl docela sympatickej, ale abych pravdu řekla, teď pro někoho cizího bude fakt těžký mě něčím zaujmout. Musela bych ho potkávat častěji. Poznat ho. Ani jsem se s ním nestihla rozloučit, protože jsem buď sama závodila, něbo někoho vedla jako trenérka, nebo masírovala.
Proto jsem si ani neuvědomovala, že závody se blíží ke konci. Až když se se mnou první člověk loučil, že jede domů. Došlo mi, že brzo pojedu taky, a nic se nestalo. ZAS NIC! Sakra! Přepadl mě smutek a beznaděj. Přemýšlela jsem jak to udělat, abych zase neodjížděla s prázdnou, s nadějema. Hledala jsem očima všechny ty "moje slabosti", jako bych doufala, že se na poslední chvíli ještě samo něco stane. Býk pro mě byl důležitej. Tak jsem se nakonec odvážila. UDĚLALA JSEM TO

Na chlapa se opravdu musí kladivem do hlavy... první náznak, co jsem se mu snažila říct, nepochopil. Tak jsem mu pak trošku nesměle vysvětlila, že potřebuju aby mi řekl, že se mnou nechce nic mít. Bylo těžký se dívat do těch očí, cítit to co cítím, a říkat tyto slova. Odpověděl, že má přítelkyni. Poděkovala jsem mu, vlastně to byla úleva. Musela jsem ho alespoň obejmout. A furt jsem to tam cítila. Nechápu to. Nicméně, jeho odpověď mi dala volnost. Jsem zamilovaná, ale dostanu se z toho, protože vím, že je to jednostranné. Tak jsem chtěla uspokojit alespoň tu další touhu ve mě. Ulevit těm emocím.


Šla jsem za K3 a zeptala se ho, jestli bych mohla vyzkoušet, jak se s těma rovnátkama líbá. Bylo to snadnější, i když i on reagoval, že má přítelkyni, bylo to na jiné úrovni. Opravdu mi šlo jen o ten polibek, o chvilku vzrušení, a hlavně i jeho reakce byla taková pohodová :)  Řekla jsem mu ještě, že kdyby se do ledna (to mu maj sundavat rovnátka) rozešli, tak třeba... i když sama netuším, jestli do ledna nebudu někoho mít. Judista se asi příští víkend bude snažit. Přijde na MČR ve vzpírání.
Když o nic nejde, je to docela snadné, a dá se vše obrátit v legraci nebo povrchní flirt. Jak  je to víc o emocích, hrozně špatně se mluví. Bála jsem se, že mi začnou týct slzy, nebo že ze sebe nevydam hlásku. Výsledek za to ale asi stojí. Kdybych se nezeptala, furt bych se bála něco udělat někde jinde..."abych si nezavřela dveře".

p.s. nevěřím na přítelkyně, které si svojeho kluka neoznačují na fotkách na FB, které nekontrolují, že nemá na FB uvedeno zadaný, a které nepřijdou na žádné jeho závody. Přítelkyně, které jsou neviditelné. Můžou existovat, nebo to taky může být jen odpověď, která splní účel, aniž by musel být řečen pravý důvod. Ostatně, na důvodu přece až tak nezáleží. Závěr je stejný.

Komentáře

  1. Jejda, mas více odvahy jak ja! Respektive nevím zda odvahy, ale se mnou by to seklo ... ale zase pocit úlevy to musel být nepopsatelný!

    OdpovědětVymazat
  2. To každopádně. Však si nemysli, ono takhle napsaný to vypadá snadno, ale než jsem to dokázala vyslovit, tak to trvalo hrozně dlouho, a on koukal a čekal co ze mě vypadne... možná se i bál. Přesně toho, co ze mě nakonec vypadlo. Teď jen doufám, že se nezmění to, jak to mezi nama bylo doteď. Vím, že můžu děla co chci, s kým chci, cítim se zas volná, ale stejně mi přirostl k srdci, a ráda ho budu potkávat, vidět, dotýkat se ho, i bez nějakých nadějí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I tak ... já nevím zda bych to dokázala ... akorát tedy sdílím obavu, aby to bylo jako předtím ... chlapi se po těchto informacích rádi mění ... bud se bojí nebo se začnou chovat jako debilové ...

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kluk z instagramu

Rande přes seznamku