Polibek a tričko



Představy z auta, cestou ze závodu
 Chytla ho pevně za ruku a skoro naštvaně odtáhla krátkým úsekem chodby za roh, kde bylo schodiště k horním šatnám. Mračila se.
„Víš, že tě chci, proč něco neuděláš? Nevěřim, že tě vůbec nepřitahuju.“
„Nevím co,“ řekl, trošku zaskočen.
„Třeba tohle.“  Zatlačila mu dlaněmi na hrudník, až se zády dostal ke zdi. Ruce přitiskla těsně vedle jeho těla z obou stran, tak, že se ho lehce dotýkaly. Očima se zabodla přímo do těch jeho. Byla rozčilená, divoká a agresivní. Cítil se nesvůj, ale pohled jí oplácel. Nebyl si jistý, jak to bude pokračovat. Ona také ne. Nedokázala si udržet tu bojovnost. Ač ona byla útočníkem, začala se zase rozpouštět v jedho očích a měknout. Přesto kontakt neporušila. Bojovala sama se sebou.
Všiml si, že se něco změnilo. Už se nemračila. Ramena jí poklesla dolů a rysy ve tváři změkly. Jeho pohled byl čím dál jistější. Bylo mu jasné, že ta agresivita byla jen slupkou, za kterou se schovává její pravé já. Počkal, až měl jistotu, že je to on, jehož oči svazují, nikoliv ona.  Jemně ji chytl za boky, otočil, a vyměnil si tak s ní pozici. Lehce pootevřela rty, cítila se zranitelná, nejistá, ale byla přesně tam, kde toužila být. Pohladil ji dvěma prsty po tváři, a lehce jí nadzvedl bradu. Zaváhal, jestli to udělat nebo ne. Věděl, že pokud to neudělá teď, už nikdy k tomu nebude mít příležitost.
Udělal to? Políbil ji?

Věděl, že tam jedu kvůli němu. Odjel moc brzo. K ničemu nedošlo. Byli tam ale i další, kteří probouzí moji fantazii. Vlastně jen jeden chyběl, a toho možná uvidím příští týden. Nechci čekat. Ta představa výš je docela reálná. Je to ve mě, i když to tam nechci. Nechci kluky zastrašovat a děsit. 
Mohla jsem dnes mít tričko K2, kdybych ho byla schopná ukrást :) docela dlouho ho nechal bez dozoru na místě, kde by ho možná už nikdo nehledal. Jenže já trička nekradu, musela bych mu to říct. Možná jsem to měla zkusit. Sice jsem původně chtěla hlavně tričko Býka, ale když se furt nic neděje, lákaj mě i trička ostatních, kteří mě přitahují.

Představa 2:
"Tys mi vzala tričko?" řekl napůl pobaveně, ale přísně. Na půl pusy se usmíval, a v očích měl výzvu. Vypadal vyšší než doopravdy byl. 
"Jo," odpověděla ještě docela sebejistě, se zvednutou bradou. "Můžu si ho nechat?" usmála se, provinile  se na něj podívala, a až moc si uvědomovala, jak provokativní ten dotaz je.
"Na co ti bude?"  koutek mu cukal v úsměvu, přesto z něj stále vyzařovala autorita.
Nadechla se, sklopila oči, a začala jimi těkat po okolí. Nevěděla, co na to říct. Pravda byla moc intimní, i když asi zřejmá. 
"Vrať mi ho." Natáhl ruku, aby svá slova podpořil. Snažil se udržet vážný výraz, i když mu to moc nešlo. 
Hrklo v ní. Přece si ho fakt nevezme zpět? Když už ho má schované? To by neudělal. Smutně se mu podívala do očí. "Musím?"
"Ano." usmál se, ale věděla, že jeho slovo je definitivní. Pomalu došla k batohu, vytáhla jeho tričko, a vrátila mu jej. Než ho pustila z ruky, podívala se mu přimo do oči, a rošťácky řekla: "Jednou mi ho ale dáš, že?" 
"Možná." Odpověděl s pohledem, který jasně říkal, že pokud ano, tak bude on tím, kdo se tak rozhodne.

A proč jsem vybrala obrázek jaký jsem vybrala: když se mi někdo líbí, vždy si ho představím, jestli by mi dokázal dát výprask za drzost :)

Mimochodem, dnes jsem se dozvěděla, že ten co má rovnátka, a hrozně mu slušej, bude od pondělí bez nich. První co mě napadlo bylo - achjo, teď už nevyzkouším, jaký by to bylo, se líbat s někým s rovnátky. Tak jsem se ho alespoň zeptala, jaký to je se s nima líbat. Prej nepříjemný.

Jak to tak po sobě čtu, byla spousta příležitostí, který jsem já nevyužila. Mohlo to být zajímavější.
Asi bych měla být ráda, že mě přitahuje tolik kluků, a je tak víc příležitostí i fantazie, ale stejně už bych chtěla, aby si jeden vybral mě, a tím ty ostatní odsunul někam daleko do pozadí. Aby jeden z nich byl silnější než já. Než ostatní.

Jako bonus ještě fantazie, kterou jsem měla před závodem. Taky jsem jí možná mohla trošku napomoct.
Realita: Napsala jsem mu, aby si na závody vzal bavlněný tričko, aby ho nepálily záda. Měla jsem konkrétní představu - to červený, co měl na soustředění. Ale to už jsem mu neupřesňovala radši. Vzal si jiný. Možná proto jsem se neodhodlala říct to, co ve fantazii. Chci to červený. Tam je jistota, že ho na sobě měl mockrát, že v něm kousek něj zůstal.
Fantazie: měl po závodech. Už se pomalu chystal do sprchy, když ho zastavila. "Za co bys mi dal to tričko?" projistotu ukázala na to, co měl zrovna na sobě, a trošku zčervenala rozpaky. Nečekal takový dotaz. Chvíli přemýšlel, co jí na to odpovědět. Pak se rozhodl "Za to tvoje." Podívala se, co má na sobě. Někdy nosí dvě trička, ale zrovna měla jen jedno tílko a košili. "Dobře." souhlasila. Vešli do šatny spolu. Sundala si košili. On si sundal tričko. Chvíli se na něj jen dívala, a sbírala odvahu. Otočila se k němu zády, a sundala si tílko. Ruce si přitáhla k ňadrům. Přistoupil k ní, a přitiskl se hrudí k jejím odhaleným zádům. Objal ji, dlaněmi se lehce dotýkal jejího břicha, a tváří se otíral o tu její. Napjala se, ale jeho doteky byly tak něžně nevinné, že zavřela oči, a jen si jeho blízkost vychutnávala. Pomalu přesunul jednu ruku do středu její hrudní kosti, kde bylo nejvíce cítit bušení srdce.  Nechal ji tam, než cítil, že je klidnější. Pak si ji otočil a přitáhl těsně k sobě. Hřbety prstů ji pohladil po paži, a jemně vyprostil tílko z jejího sevření. Odhodil ho stranou. Už nepotřebovala jeho tričko, když ho měla takhle blízko. Propletl své prsty mezi jejími a stiskl...

Dál jsem fantazii nerozvíjela. Radši :) 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kluk z instagramu

Rande přes seznamku