Věž

Dnešek byl zvláštní. Mám celej víkend volnej, zkoušky úspěšně za sebou a konečně nemusím nikam spěchat. Do poslední chvíle jsem nevěděla, jak si ho rozvrhnout. Věděla jsem kde chci být, proč tam chci být, ale nevěděla jsem kdy. Nakonec to možná bylo jedno.
Jak jsem psala, že se mi díky jednomu klukovi začali líbit dva další, tak přiznám, že vlastně tři. Tolik chlapů najednou se mi snad ještě nikdy nelíbilo.
No a dnes jsem dva z nich na chvíli viděla. Trošku mě zklamalo že to byl jen takovej krátkej moment. Trošku mě překvapilo, že mi zas přišli o dost hezčí a přitažlivější, než jsem si pamatovala.
A bohužel nepřekvapilo, že jsem pro ně furt tak nějak "vzduch". Mam chuť vyhledávat okamžiky, kdy je můžu vidět, ale nechci se ze vzduchu stát hurikánem, před kterým budou utíkat. Takže se otáčím. Ode dnes si zakazuju vyhledávat cokoliv, co se jich týká.
Přesto můj život už teď dost změnili. V mé hlavě. Možná nakonec karty co jsem si vykládala měly pravdu. I když to není reálně na ničem vidět, jsou všichni dohromady mojí "Věží".

P.s. Netrvalo to ani hodinu, a byla jsem vystavena první zkoušce svého zákazu. Podlehla jsem. Vím že se to nemá, ale dávám si rozhodovací limit do zítra :)

Edit: limit byl užitečnej, vzdávám se svýho rozhodnutí. Chci je poznat.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kletba prolomena

Pokračování s vysvoboditelem

Chtíč přichází nečekaně