16.5.17 - Jsou ještě muži lovci?

Jsou ještě muži lovci? Nebo už opravdu silný ženský nemaj jinou možnost, než vymyslet manipulační hru, jak chlapa sbalit a nechat mu pocit, že on sbalil ju?
Doteď si pamatuju situaci, kdy mě hrozně přitahoval jeden kluk. Zahodila jsem mu tehdy krabičku cigaret mezi lidi a vtáhla ho na parket, i když říkal že netancuje. Ten večer k ničemu nedošlo, jen jsme tancovali. Byla jsem zadaná. V té chvíli jsem si ale uvědomila, že můj vztah byl dávno mrtvý. Rozešla jsem se. O pár dní později měl ten nový přijít ke mě, opravit mi počítač, a já si napsala do deníčku - dnes se poprvé políbíme. On začne. Večer k tomu opravdu došlo. Stála jsem u zdi, on se přiblížil a políbil mě. Byl z toho poměrně dlouhej, vážnej vztah. Dokonce si mě chtěl vzít. Ale kdybych tehdy nic neudělala, odvážil by se? Získal by si mě i tak? Kdyby se ten večer neodvážil k prvnímu polibku, pravděpodobně by mě ztratil. Moc důvodů, proč někoho nenápadně pozvat na návštěvu, se zas vymyslet nedá.
Lovec přece neloví slovy, ale činy. Mohla bych být sama lovcem, ale netěšilo by mě to. Lovení asi ano, ale pak už bych si nedokázala pořádně vážit toho, koho jsem chtěla víc já, než on mě. Kdybych někdy stála jen o sex, tak si kluka klidně ulovím. Ale na vztah... tam musí začít on. A možná i ten sex by byl lepší s tím, co by ulovil mě, než naopak. Přecijen bych si ho víc vážila, neměla bych pocit, že ho mám v moci.

Komentáře

  1. Sakryš nevím, jak tenhle komentář začít. Chci říct, že jsem dospěla do bodu, kdy si toho chlapa ráda "ulovím". Vlastně jsem to tak měla vždycky, ale v podstatě jsem to zakamuflovala, přesně jak píšeš, aby to vypadalo, že ulovil on mě. Ale je zas pravda, že doposud to bylo tak, že si on vždycky vyhlédnul mě, projevil zájem, ale k akci se úplně neměl. Ale teď už nechci být lovena, nechci být vybraná z davu. Teď si chci já sama vybrat, ulovit a mít. Možná pro to, že dosavadní hra na krásku a zvíře nikdy nedopadla happyendem, tak teď to chci zkusit jinak. No uvidím, jak to tentokrát dopadne 😁

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to asi zní divně, ale začátek vztahu hodně ovlivní jeho průběh, i případný závěr. Jednou jsem šla do vztahu s "proč ne", i když podle zápisků v deníčku jsem tehdy měla pocit, že ho miluju, skončilo to tak rychle, jak začalo. V jednu chvíli - když jsem poznala toho s krabičkou cigaret, mi došlo, že je to vlastně jen zvyk. Ti, co si mě získali, bojovali o mě, sbalili mě sami, na ty myslím do dnes s láskou. I když jsem časem zjistila, že bych s nima nemohla být celý život, vím, že ta láska byla opravdová. Jeden vztah jsem měla zvláštní, asi přišel jen proto, že jsme se oba měli něco naučit, a pak skončil. Ač dotyčný byl nepolíbený panic, a já starší než on, odvážil se.

      Vymazat
    2. Právě že to nezní divně a proto už nechci mít příští vztah s chlapem, kdy si vyhlédl on mě a začal o mě usilovat (ačkoliv to samozřejmě je hezký a lichotivý pocit pro ženu) a já si řekla "proč ne" ale s mužem, kterého jsem si vyhlédla já a tak zaručeně vím, že se mi líbí, že mě přitahuje, že to byla má volba a že jsem nebyla uhnána.

      Vymazat
    3. No, ten "proč ne" mě vlastně uhnal. Vlastně jsem nikdy chlapa nesbalila já, ale taky jsem nikdy nedostala kopačky já, a všichni moji kluci si mě chtěli vzít. Možná bych to měla zažít, možná si to tím jen přivolám, že si někoho sbalím, a on mě pak opustí. Možná se jen bojím být tou, co miluje víc, co o vztah usiluje víc. Třeba když to zažiju z druhé strany, budu teprve schopná se posunout dál. Možná, ale opravdu jen možná, to zkusím... až potkám bráchy :)

      Vymazat
    4. No.. Taky jsem byla vždycky ta, co byla víc milována a nakonec jsem ten vztah ukončila, protože z mé strany se to už úplně vyčerpalo. Tak možná teď dostanu nakonec ty kopačky pro jednou já, ale chci to zkusit 🙂

      Vymazat
  2. Stale jsou lovci...ale uz neni co lovit

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kletba prolomena

Pokračování s vysvoboditelem

Chtíč přichází nečekaně