Věčné dilema
Včera, chvíli před půlnocí, jsem se rozhodla napsat povídku o Tygrovi. Od čtvrtku jsme si nepsali. Chtěla jsem mít alespoň povídku, pokud se nic nestane. Kdybych čekala moc dlouho, nešlo by to už ani napsat. Muj mi taky už dvě fanatzie o něm(o Mým) zablokoval, i když to ani neví.
Mam to jako věčné dilema - kdy se vzdát myšlenky, že se něco ještě může doopravdy stát, kdy přestat doufat, a hodit to na papír? Spousta povídek zůstala jen v mé hlavě, protože už bych je nedokázala napsat se správnýma emocema. Zrovna tak, spoustu kluků prošvihlo svoji příležitost, kdy mě mohli získat docela snadno. Ať už na cokoliv.
Chtěla jsem to tedy napsat. Rozdělat si víno, v klidu si k tomu sednout, dostat se do FLOW a pokračovat s tím, co jsem začala psát Tygrovi. Dopsat kousek, kterej jsem si pak večer představovala, a sama jsem byla zvědavá, co bude následovat dál.
Nečekaně mi ale i přes tu pozdní dobu psal Muj. Už několikátý den po sobě píše i v pozdějších hodinách. Trošku si říkám, jestli předtim neměl nedořešený věci s bývalkama, nebo to nezkoušel na jinou, a teď už to uzavřel? Že má čas si psat se mnou? Že se i oholil a začal mi zase posílat selfíčka? Nemohla jsem mu přece napsat, ať "jde spat" (jak jsem zvyklá), že chci psat erotickou fantazii o někom jiným :)
Samozřejmě jsem byla i ráda, že se zase snaží, aby nam to neumřelo. V ten pátek, co má poznat moje rodiče, u mě prý i přespí. Bude to vubec první noc, co spolu budeme spát - tím nemyslím sex.
No a povídka tedy nevznikla. V sobotu pojedu za kamarádkou, tam by to Tygr měl o dost blíž. Chtěla bych ho vidět. Jen vidět, zjistit, jestli to ty pocity umocní, nebo naopak. Jenže on to neví. Nemam důvod mu to psat. Musela by se na to nějak stočit řeč, a musel by on najít nějakej důvod, proč bysme se měli vidět. Dokázat, že mě taky chce potkat, využít příležitosti, kdy jsem blíž. Jednostranně o to nestojim. Zatim mi přijde, že fantazii mam jen já. Všeobecně. Chlapi to chcou vše jednoduše. Žena aby jim to naservírovala na zlatém tácu a donesla až pod nos. Ale uvidíme. Třeba překvapí.
Mam to jako věčné dilema - kdy se vzdát myšlenky, že se něco ještě může doopravdy stát, kdy přestat doufat, a hodit to na papír? Spousta povídek zůstala jen v mé hlavě, protože už bych je nedokázala napsat se správnýma emocema. Zrovna tak, spoustu kluků prošvihlo svoji příležitost, kdy mě mohli získat docela snadno. Ať už na cokoliv.
Chtěla jsem to tedy napsat. Rozdělat si víno, v klidu si k tomu sednout, dostat se do FLOW a pokračovat s tím, co jsem začala psát Tygrovi. Dopsat kousek, kterej jsem si pak večer představovala, a sama jsem byla zvědavá, co bude následovat dál.
Nečekaně mi ale i přes tu pozdní dobu psal Muj. Už několikátý den po sobě píše i v pozdějších hodinách. Trošku si říkám, jestli předtim neměl nedořešený věci s bývalkama, nebo to nezkoušel na jinou, a teď už to uzavřel? Že má čas si psat se mnou? Že se i oholil a začal mi zase posílat selfíčka? Nemohla jsem mu přece napsat, ať "jde spat" (jak jsem zvyklá), že chci psat erotickou fantazii o někom jiným :)
Samozřejmě jsem byla i ráda, že se zase snaží, aby nam to neumřelo. V ten pátek, co má poznat moje rodiče, u mě prý i přespí. Bude to vubec první noc, co spolu budeme spát - tím nemyslím sex.
No a povídka tedy nevznikla. V sobotu pojedu za kamarádkou, tam by to Tygr měl o dost blíž. Chtěla bych ho vidět. Jen vidět, zjistit, jestli to ty pocity umocní, nebo naopak. Jenže on to neví. Nemam důvod mu to psat. Musela by se na to nějak stočit řeč, a musel by on najít nějakej důvod, proč bysme se měli vidět. Dokázat, že mě taky chce potkat, využít příležitosti, kdy jsem blíž. Jednostranně o to nestojim. Zatim mi přijde, že fantazii mam jen já. Všeobecně. Chlapi to chcou vše jednoduše. Žena aby jim to naservírovala na zlatém tácu a donesla až pod nos. Ale uvidíme. Třeba překvapí.
Komentáře
Okomentovat