Judisti
Minulý týden jsem měla možnost si zajet na trénink Judistickýho soustředění mládeže, stejně jako loni. Tehdy jsem si stěžovala na rozdělení muži/ženy, letos jsem s tím počítala, tak mi to až tak nevadilo.
Vtipný bylo, že v momentě, kdy se ze dvou skupin staly tři, a ženy se měly prát úplně zvlášť, zůstala jsem lichá. Tak jsem se šla trenéra zeptat, co má dělat lichá žena, když se chce prát? Odpověděl mi, že odpočívat. To se mi moc nelíbilo, a začala jsem se zoufale rozhlížet kolem. Ne moc dlouho. Během pár vteřin předemnou byl ten (jeden z bráchů) "Prokletých 16", :) (letos už 17) a nabídl mi, že se můžu prát s ním. Hodně zhubl. Nevím, jestli úmyslně do váhové kategorie, nebo jestli se něco stalo. Dívala jsem se pak projistotu na net, a z kategorie do 81 kg se dostal na kategorii do 66 :-o to je hroznej rozdíl.
Když jsem se s ním prala (hodně mě teda nechával :) ), dostali jsme se ke kraji tatami, kde na zemi seděl Judista - ten, se kterým si občas píšu, reprezentant, co si mě našel, protože se mu líbil můj úsměv a zadek :)) a se kterým se dobře flirtuje. O pár dní dřív jsme si zrovna psali, protože se o něm zdálo mojí babičce (jednou byl u nás doma, tak ho zná). Takže jsme si zase řekli pár erotických představ, vpodstatě dostal návod, co by na mě fungovalo... ale bylo mi jasný, že by si nejen netroufl, ale že by v sobě nedokázal najít dost dominance k tomu, aby udělal to, co potřebuju já, a tím získal to, co chce on.
No, a zpět k "Prokletých 16". Pral se hravě, vlastně jen zkoušel, jestli mě hodí "jednoduše", a nechával mě, abych ho hodila já. Když jsem nástup dodělala, tak i přes malý zaváhání, kdy mohl uniknout, počkal a nechal se hodit. Tak jsem se po něm docela často válela :) Bylo mi trošku líto, že tolik shodil. Tolik "krásných kil" pryč :D projevilo se to i ve tváři. Stejně ale měl něco v sobě, co se mi na něm líbilo. Potom už jsem ho neviděla.
V pátek jsem tam chtěla stihnout poslední, dopolední trénink, ale přijela jsem pozdě. Už se končilo a uklízelo. Tak jsem jim pomohla alespoň s tím. Prohodila jsem tam pár slov se třema judistama co od vidění znám, a nakonec jsem z toho měla dobrej pocit i tak, a odjížděla spokojená. Přesto, že jsem ujela 80 km tam a zpět jen kvůli uklízení žíněnek :) Potřebuju kolem sebe takový lidi.
Vtipný bylo, že v momentě, kdy se ze dvou skupin staly tři, a ženy se měly prát úplně zvlášť, zůstala jsem lichá. Tak jsem se šla trenéra zeptat, co má dělat lichá žena, když se chce prát? Odpověděl mi, že odpočívat. To se mi moc nelíbilo, a začala jsem se zoufale rozhlížet kolem. Ne moc dlouho. Během pár vteřin předemnou byl ten (jeden z bráchů) "Prokletých 16", :) (letos už 17) a nabídl mi, že se můžu prát s ním. Hodně zhubl. Nevím, jestli úmyslně do váhové kategorie, nebo jestli se něco stalo. Dívala jsem se pak projistotu na net, a z kategorie do 81 kg se dostal na kategorii do 66 :-o to je hroznej rozdíl.
Když jsem se s ním prala (hodně mě teda nechával :) ), dostali jsme se ke kraji tatami, kde na zemi seděl Judista - ten, se kterým si občas píšu, reprezentant, co si mě našel, protože se mu líbil můj úsměv a zadek :)) a se kterým se dobře flirtuje. O pár dní dřív jsme si zrovna psali, protože se o něm zdálo mojí babičce (jednou byl u nás doma, tak ho zná). Takže jsme si zase řekli pár erotických představ, vpodstatě dostal návod, co by na mě fungovalo... ale bylo mi jasný, že by si nejen netroufl, ale že by v sobě nedokázal najít dost dominance k tomu, aby udělal to, co potřebuju já, a tím získal to, co chce on.
No, a zpět k "Prokletých 16". Pral se hravě, vlastně jen zkoušel, jestli mě hodí "jednoduše", a nechával mě, abych ho hodila já. Když jsem nástup dodělala, tak i přes malý zaváhání, kdy mohl uniknout, počkal a nechal se hodit. Tak jsem se po něm docela často válela :) Bylo mi trošku líto, že tolik shodil. Tolik "krásných kil" pryč :D projevilo se to i ve tváři. Stejně ale měl něco v sobě, co se mi na něm líbilo. Potom už jsem ho neviděla.
V pátek jsem tam chtěla stihnout poslední, dopolední trénink, ale přijela jsem pozdě. Už se končilo a uklízelo. Tak jsem jim pomohla alespoň s tím. Prohodila jsem tam pár slov se třema judistama co od vidění znám, a nakonec jsem z toho měla dobrej pocit i tak, a odjížděla spokojená. Přesto, že jsem ujela 80 km tam a zpět jen kvůli uklízení žíněnek :) Potřebuju kolem sebe takový lidi.
Komentáře
Okomentovat