Porazím ho!

V pondělí jsem viděla K3. Učil děti házet a skákat. Hrozně se mi líbí jak k nim přistupuje. Je to zvláštní, nebyl mezi nimi moc velkej věkovej rozestup, a přitom působil trošku "otcovsky". Přistupoval k nim jako k dětem a zároveň jako k sobě rovným. Líbilo se mi to už tehdy, když jsem ho viděla, jak vede na závodech svojeho mladšího bratra.
Užívala jsem si každou chvilku v jeho blízkosti. Má moc hezkej profil, čelo, nos, bradu. Nějak podvědomně podle něj třídím chlapy na seznamce :) K1 je moc netypickej, toho mi tam nikdo nepřipomíná. Když má někdo trochu podobnej obličej z profilu jako K3, odpustím mu kde co.
Proč vůbec na tu seznamku ještě chodím? Když tam mezi milionem fotek cizích chlapů hledam někoho, kdo je podobnej těm, co znám? Stejně budou povahově uplně jiní.
No, jednu hodně blbou vlastnost jsem ale už u K1 a K3 objevila. Maj toho opravdu dost společnýho, bohužel i to, že nedokážou říkat "škaredý věci". Prostě nikdy asi nebudou uplně upřímní, a nedá se jim teda věřit. S K3 jsem se o tom bavila přímo. Řekla jsem mu, že chci jeho bráchu a vpodstatě jsem se ptala co s tím. Jeho odpověď mě moc neuspokojila a bohužel nic konkrétního se nedozvím. Nevím teda, jestli ho vubec nepřitahuju, nebo mě nechce na vztah, nebo z nějakýho jinýho důvodu ani na sex. Jak se zeptat člověka, kterej umí říkat jen hezký věci? Jak to formulovat, abych se dozvěděla pravdu? Nebo alespoň abych to mohla definitivně uzavřít?

Ve středu jsem K1 neviděla. Utekl. I když on tomu tak neříkal. Sázka asi ještě proběhne a teď už si jsem jistá, že do toho půjdu. Porazím ho. Udělám pro to maximum. A pak ho porazím znovu a znovu, v čemkoliv to půjde!