Rozchod

 V pondělí jsem byla místo Juda s Ibrisem na worout hřišti. Učil mě muscle up. Vysvětlil mi to, ukázal, a pak mi pomáhal. První za zadek :) pak už za koleno. Asi třikrát jsem to díky němu dokončila, ale musel mi hodně pomoct. Dělali jsme toho víc, ale tohle byl hlavní důvod, proč jsme tam šli. Utrhla jsem si mozol, ale stálo to za to. Líbilo se mi, jak když jsem mu řekla, že už jsem asi unavená, tak to nepůjde a dala bych něco jinýho, odpověděl, že si dám ještě dva. Naprosto jistě, nedalo se odporovat ani kdybych chtěla :)

Pak si mě hodil na krk a dělal se mnou výpady. Chtěl abych si je pak dala s ním taky, ale ukecala jsem to na dřepy :D u každýho mě poplácával po nohách a zadku, takže jsem se musela smát. Byli jsme asi i trochu atrakcí pro kolemběžící, co se otáčeli a usmívali se. 

V úterý jsem jela za Mým. Rozešli jsme se. Čekal to, což se nedivim. Ptala jsem se ho, jestli taky vidí, že už to prostě neni ono. Někdy napíše ať něco povídám, já mu na to odpovím ať začne, že já to neumim. Někdy to tim končilo, jindy jsme si psali o běžných věcech, dá se říct "o ničem." Odpověděl mi na to stejně jako dřív - uvědomoval si, že bylo málo času, ale doufal, že ho teď bude víc, a uvidíme se častěji. Nicméně, za měsíc má další zkoušky, takže uplně přesně vím, jak by to dopadlo. On to furt nevidí.

Vzal tedy, že jsme se rozešli. Přesto mě doprovodil k autu za ruku, dali jsme si pusu, a domluvili se, že na tu víkendovou akci, co jsme už měli domluveno dřív, stejně přijedu. I jako kamarádka. Nakonec mě přemluvil abych u něj přespala a zůstala do oběda. Připoměla jsem mu, že jen jako kamarádka. Že se k němu v noci klidně přitulím, ale sex nebude. Kde přesně budu mít "hranici," to zatím nevím. Nevěděla jsem to ani u bývalýho, a trošku se to časem mění. V průběhu týdne mi psal, jestli bych neměla čas i před tou akcí. Nechápala jsem. Vlastně jo... jak mě nemá "jistou," tak najednou si čas najde. Řekla jsem mu, že jako kamarádka si na něj ráda čas udělám, pokud vymyslí něco zajímavýho co spolu podniknem, a ne že za nim pojedu jen tak, abych ho viděla. Snad to pochopil. Je mi jasný, že to bude ještě zkoušet. Myslím si ale, že kdybych mu dala další šanci, nic by si z toho nevzal, nic by se nenaučil. Tím, že zůstanu jen kamarádkou, mu můžu dát mnohem víc. A s další ženskou už tu chybu neudělá.

Ve čtvrtek jsme s Ibrisem jeli na Judo, a když jsme jeli zpět, nechala jsem ho řídit auto (tedy on měl volant ze sedadla spolujezdce, já měla pedály, řazení a blikání :D ) vydrželi jsme to tak celou cestu, tzn asi hodinu. Bylo to docela náročný. Oba jsme museli dávat moc pozor, hlavně při předjíždění. Neustále jsem byla  vpohotovosti, abych stihla volant chytit, kdyby něco. Přesto jsem cítila chutě se mu do té ruky na volantu zakousnout. Pak jsem mu to i řekla, s tím, že nemůžu, abysme nenabourali. A on mě povzbuzoval ať to udělam. Prý to bude vpohodě :D Tak jsem ho asi třikrát, docela silně, kousla. Líbilo se mi, jak u toho zůstává v klidu, soustředěně se díval před sebe, rukou ani o kousek neuhnul.

Pak mi ve zprávě v noci poděkoval za důvěru, že jsem mu ten volant nechala :)