Druhé rande

Pár dní po první schůzce jsem byla nervózní. Sice jsme si psali, vraceli se k tomu co bylo, plánovali co budeme dělat někdy... ale furt jsem čekala, až zmíní nějakej blízkej termín, kdy se znovu uvidíme. Nechtěla jsem ho navrhovat já, ale nakonec jsem stejně začala. Potřebovala jsem si potvrdit, že se mi to jen nezdálo, že jsem nebyla jen nějak oblblá okolní atmosférou třeba. Chtěla jsem ho vidět před pátkem večer, kdy jsem se měla vidět s bývalým, kterýmu jsem to plánovala říct. (a řekla)
Byl po té oslavě nemocnej, takže nešel do školy. Domluvili jsme se na pátek dopoledne. Jela jsem za ním domů.  Přišel si pro mě na parkoviště i mě tam pak vyprovodil.
Druhý rande trvalo 4 hodiny, moc jsme toho nenamluvili :) nešlo to. Jak jsme se začali líbat, nedalo se přestat. Zažívám teď ty nejlepší chvíle vztahu, kdy je ještě moc brzo na to, aby došlo k sexu, ale je tam nesnesitelná touha po blízkosti, stupňování toho všeho. Chci si udržet nějakou hranici, a on se snaží ji posunout. Svádí mě, dobývá. Pereme se trošku, hrajeme si. Je sice hubenej, ale silnější než já, a dost vynalézavej. Dokázal mi držet ruce za zápěstí, přitom mi zubama rozepnout pásek, knoflík i zip riflí. A to i přesto, že jsem se opravdu hodně vzpouzela. Líbí se mi ten pocit, že nevím, kam až bude chtít zajít. Že se mu sice bráním, ale zároveň do něj vkládám důvěru, že neudělá nic, co bych doopravdy nechtěla. Že dokáže pomalu posouvat moje hranice, ne je násilně překračovat. A docela se mu to daří.
Rifle jsem zatím uhájila :) ale rukou se dostal kam potřeboval, a chvíli před tím, než jsme se museli rozloučit byl málem i orgasmus. Ty 4 hodiny uběhly jako pár minut. Nechápala jsem to. Přišlo mi to jako maximálně hodina.
Musela jsem se podívat, co mi to dělá s bradavkama. Ještě jsem to nikdy takhle nezažila. Dokázala bych se mu jen dívat oddaně do očí, a nechat ho, aby mi těma poměrně lehkýma hmatama udělal orgasmus bez doteku tam dole.
Má krásnej penis, což je jedna z věcí, co si na vztahu žena nevybere :) je to o štěstí. Tak jsem ráda, že já ho mám. Bude mě bavit si s ním hrát, zjiťovat, co se mu líbí, toužit po tom, aby byl ve mě.
V pondělí se znovu uvidíme, i když jen na chvíli. Tentokrát navrhl schůzku sám takhle na dřív, a přijede za mnou. Nemůžu se dočkat jeho úsměvu na stranu, toho dokonale tvarovanýho nosu, kterým do mě strčí, než mě políbí, očí, kterýma mě obejme dřív než rukama.

Jsem poblázněná... ale zatím mu nechci říct ty dvě slova, co mi řekl on, když jsem ležela pod ním, roztřesená z "málem orgasmu".

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bráchové - povídka, asi na rozloučenou

Jak to funguje

Submisivní provokatérka