Rozehraná hra
Je to zvláštní. Často mě napadalo, kdy konečně potkám toho kluka ze snu. Toho, o kterým když se mi zdá, tak vím, že to je on. Můj kluk. Vím, že má tmavě hnědý vlasy, a zelený oči. Vždy. Přitom to neni něco, čemu bych vyloženě dávala přednost, líbí se mi snad všechny barvy očí. Ale v tom snu má vždy zelený.
Dnes jsem potkala hezkýho chlapa, tmavovlasýho, s krásnýma zelenýma očima. Zaujal mě. Co když to je on, ten ze sna?
Přesto ale, tam kde jsem ho potkala, byli i 3 z těch, co se mi doteď líbili, a i když jsou pro mě naprosto nevhodní, asi ani ne hezčí, mam pro ně slabost a táhne mě to k nim víc. Proč?
Možná proto, že už je znam dýl, a začínaj tam být nějaký "vztahy". Od jednoho cítim jako by se mě trošku bál. Asi ví, že se mi líbí, a já jemu ne. Od druhýho cítím jako by byl jen pozorovatel, a pobaveně sledoval, kam se co bude ubírat. Zatím jsem asi nepřekročila žádnou hranici, kdy by musel přestat být pozorovatelem. Trošku mě láká tu hranici hledat, ale chce to ještě bližší poznání, než si troufnu provokovat víc. Ať už přímo, nebo nepřímo. A u třetího už jsem došla k tomu aktivnímu provokování, a zatím jsem na odpor nenarazila. Tak si to užívám :)
Je to jako rozehraná hra, od které se mi nechce pryč.
p.s. na toho zelenookýho ze závodu jsem zapomněla hned druhý den.
p.s.s. na těch závodech byl i kluk, do kterýho jsem se později zakoukala, ale tam jsem ho vůbec nevnímala. Možná bých se jen měla víc dívat kolem sebe, a nebýt zaslepená.
Dnes jsem potkala hezkýho chlapa, tmavovlasýho, s krásnýma zelenýma očima. Zaujal mě. Co když to je on, ten ze sna?
Přesto ale, tam kde jsem ho potkala, byli i 3 z těch, co se mi doteď líbili, a i když jsou pro mě naprosto nevhodní, asi ani ne hezčí, mam pro ně slabost a táhne mě to k nim víc. Proč?
Možná proto, že už je znam dýl, a začínaj tam být nějaký "vztahy". Od jednoho cítim jako by se mě trošku bál. Asi ví, že se mi líbí, a já jemu ne. Od druhýho cítím jako by byl jen pozorovatel, a pobaveně sledoval, kam se co bude ubírat. Zatím jsem asi nepřekročila žádnou hranici, kdy by musel přestat být pozorovatelem. Trošku mě láká tu hranici hledat, ale chce to ještě bližší poznání, než si troufnu provokovat víc. Ať už přímo, nebo nepřímo. A u třetího už jsem došla k tomu aktivnímu provokování, a zatím jsem na odpor nenarazila. Tak si to užívám :)
Je to jako rozehraná hra, od které se mi nechce pryč.
p.s. na toho zelenookýho ze závodu jsem zapomněla hned druhý den.
p.s.s. na těch závodech byl i kluk, do kterýho jsem se později zakoukala, ale tam jsem ho vůbec nevnímala. Možná bých se jen měla víc dívat kolem sebe, a nebýt zaslepená.
Celkem by mě zajímalo, jak by to vypadalo, kdybys u jednoho z nich uspěla a začli si spolu něco. Jak by to bylo s tvými fantaziemi dál a jak bys vlastně byla schopná teoreticky ve vztahu s jedním z nich fungovat, když tě přitahují všichni.
OdpovědětVymazatUplně bez problému. Protože u toho, u kterého bych uspěla, bych věděla, že i on chtěl mě. A pokud by mě chtěli všichni, tak ten co by mě získal jako první, by byl nejlepší. Neměla bych o něm pochybnosti. Už jsem si to takhle zažila :) Problém by byl, pokud bych si vybrala, a sbalila ho sama. Pak bych neměla jistotu, že jiný by nebyl lepší.
Vymazat