Poslední dvě hodiny života

Dnes jsem opět měla možnost cítit. Měla jsem pocit, že jsem se přes to už dostala. Když jsem viděla všechny K, vyvolalo to ve mě pocity radosti, otevřenosti ale i smíření. Beru je jako svoji minulost, bývalé lásky. Lásky, na které se nezapomíná. 
Dívala jsem se po ostatních chlapech, spoustu jsem jich neznala. Byli tam i hezcí kluci. Škoda, že závody jsou vždy jen chvíli, a mezi nimi hrozně dlouhá pauza.

Snažím se teď dát dohromady sraz BDSM + lidí v Olomouci. Na Velikonoční pondělí. Snad to vyjde. Je velká šance, že by mě tam mohl zaujmout někdo v rozumém věku, volný a dominantní.

Posledních pár dní si uvědomuju, že bych se měla trošku věnovat sobě. Myšlenkám, emocím, meditaci, intuici, kreativitě... začala jsem hledat články, co by mi s tím mohly pomoct. Hned druhý článek měl nadpis - co byste dělali, kdyby vám zbývaly dvě hodiny života?  Asi bych si to rozmyslela, ale první, co mě v ten moment napadlo bylo, že bych okamžitě jela za K3, a když bych ho viděla, řekla bych mu: "Promiň, ale umírám, a musela jsem to ještě jednou zkusit." a políbila bych ho. Nebo by mě odstrčil a já bych umřela smutná.
Dočetla jsem si článek, kde na konci bylo popsáno, jak člověk při představě dvou let života vymýšlí zážitky, ale při představě dvou hodin chce být s mámou, tátou, omluvit se, být s tím, koho miluje. Zamyslela jsem se nad tím. Miluji svoji rodinu. Miluji svoje bývalý partnery, svoji sestru, nejlepší kamarádku... a stejně si říkám, že by pro mě bylo důležitější v ten moment zkusit políbit K3, i když by mi jen cesta sebrala půlku zbývajícího životního času.
Ani přesto to ale nezkusím. Snad mi zbývá toho času víc :) a K3 sám ví nejlíp, co chce. A dokáže si to vzít.

Když se nad tím zamýšlím víc, asi by převážil rozum. Napsala bych závěť, poslední vůli, několik dopisů, převedla peníze na účet své mámy, pověřila bych někoho k převzetí mých povinností (a doufala, že se jich ujme), napsala bych někam svoje hesla a přístupový kódy pro rodinu... a pak možná, pokud by byl ještě čas, bych se rozjela za ním. Možná bych umřela už cestou a byl by polibku ušetřen.

Jdu se dál vzdělávat, třeba přijdu na lepší myšlenky :)