Bez rizika to nejde, sestry

Dnes první (nebo spíš poslední) z mojich zápisků dosáhl 100 přečtení. Na to, že existovaly jen dva odkazy na tuto povídku mi to přijde neskutečné. Když už to četlo tolik lidí, proč ne oni? Ale to není ten důvod. Jsem prostě provokatérka, a chci zjistit, co to udělá. Vlastně si od toho nic neslibuju, v nic nedoufám, ničeho se nebojím. Jsem srovnaná s jakýmikoliv důsledky.
Rozhodla jsem se, že bráchům tu povídku pošlu. Budou teď pryč, delší dobu je neuvidím, tak snad potom budou schopní se na to podívat s odstupem, a dál se se mnou normálně bavit, když se potkáme :)
Neumím si moc představit, jak bych reagovala já, kdyby mi někdo něco takovýho poslal, ještě třeba jako představu o mě a sestře. Klidně by se to ale mohlo stát.
Mám o rok mladší sestru. Můj první kluk - moje první láska, na kterou se nezapomíná, chodil nejdřív s ní. Pak mi řekl, že chodil s ní, protože si myslel, že u mě nemá šanci. Její první dlouhodobý vztah byl s klukem, kterej když se s ním rozešla, sbalil mě s tím, že po mě celou dobu toužil. Trošku mě psychicky vydíral, ale věřím, že nás jistou dobu opravdu chtěl obě. Vydržela jsem s ním necelej měsíc.  Další kluk kterýho jsme měly společně byl zamilovaný do mě, já odolávala, tak měl něco s mojí sestrou. Nakonec jsem se s ním jen jednou líbala, ale vždy jsem mu narovinu řekla, že ho mám moc ráda, ale nikdy s ním nebudu chodit.
Mockrát jsme byly zamilovaný do stejnýho chlapa, a mockrát i oni do nás obou. Sestra byla ta odvážnější, tak s některýma něco měla. To ona mě naučila, že na zábavách nemusím sedět v koutě, že klidně můžu sama přijít za klukem co se mi líbí a vyzvat ho k tanci. Funguje to. Baví mě ten risk - občas někdo odmítne, ale z 90% to dopadne dobře.
No, i teď s tou povídkou doufám, že to dopadne dobře. Je to vlastně takové vyzvání k tanci :)